Ostatní vojenské prostory se podle plánu ministerstva obrany zmenší, a to přibližně o čtvrtinu své rozlohy. Vojáky k tomuto postupu vede snaha ušetřit, vojenské prostory v jejich nynějším rozsahu armáda ke svému výcviku nepotřebuje. Ušetřit by ročně obrana mohla okolo 200 milionů korun, otevírané pozemky ale musí například vyčistit od munice. 

Vedení resortu proto už nyní vyjednává se zástupci jiných státních orgánů, ale i krajů a samosprávy o další podobě využití prostoru v Brdech, řekl generální sekretář ministerstva Jan Vylita.

Představou je, že by většina pozemků zůstala v majetku státu a byla nějakým způsobem chráněna. Mohla by být ale přístupná veřejnosti. Hospodařit by v Brdech měly i nadále Vojenské lesy. "Není jediný důvod, proč by to neměly být Vojenské lesy. Samozřejmě si také chceme zachovat určitou míru kontroly, je i to určitá obrana proti zneužití," vysvětlil Vylita. 

Rušení musí schválit vláda i parlament

Zrušení vojenského újezdu v Brdech a zmenšení ostatních musí v podobě zákona schválit vláda i parlament, upozornil ministr Vondra. Zdůraznil ale také, že o nutnosti změnit stav, kdy na jednoho vojáka české armády připadá 5,5 hektaru vojenských újezdů, se v resortu mluví už roky. V roce 1993 byla armáda větší a na vojáka připadalo 1,1 hektaru. 

Ministerstvo také připomnělo, že vojenské újezdy nyní zabírají 1,7 procenta plochy České republiky. Například v Německu, které má větší armádu je to jen 0,5 procenta. 

"Musíme jednat s krajináři i ministerstvem životního prostředí a dohodnout se o způsobu využití. My máme zájem, aby to bylo chráněno i nadále," podotkl o Brdech Vylita. Odmítl přitom, že by se v budoucnu mohly v opouštěných oblastech rozrůstat například developerské projekty. 

Obrana nabídne obcím i majetek

U ostatních čtyř vojenských újezdů předpokládá armáda jejich zmenšení především v okrajových oblastech blízko obcí. U nich si obrana dokáže představit, že při jednáních se samosprávou nabídne i nějaký majetek, aby předávané části byly "bohatou nevěstou". 

Oznámení o zrušení vojenského újezdu v Brdech už u samosprávy i vojáků vyvolalo smíšené reakce. Obce čekají na podrobnější informace, některé se obávají například nedostatečné ochrany v podstatě nedotčených kusů přírody či znečištění zdrojů pitné vody. 

Situace je komplikovaná například ve vojenském újezdu Libavá, kde část pozemků uvnitř prostoru byla předána v restitucích. Armáda za ně nyní platí nájem asi 20 milionů ročně a s restituentem jedná o možnosti výměny pozemků či jejich odkoupení. Další slovo v této věci by mělo padnout v polovině května, uvedl Vylita. 

Po revoluci zrušeny dva vojenské prostory - Ralsko a Mladá

Podle náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka není v současnosti kapacita dostupných výcvikových zařízení plně využívána. V prostorech se cvičí jen asi v 85 procentech pracovních dní. 

Ministr Vondra připomněl, že od počátku 90. let byly v ČR zrušeny jen dva vojenské újezdy - Ralsko a Mladá - a oba souvisely s odchodem sovětské armády. U obou následovalo poměrně náročné zbavení prostoru případné nevybuchlé a nebezpečné munice. 

Podle Picka podobný postup nyní čeká i Brdy, především asi 3000 hektarů dopadových ploch, kde v minulosti cvičili dělostřelci a trénovali piloti.