Téměř tři miliony voličů jsou registrovány ve více než jednom státě. Ve 12 milionech registrací jsou pak natolik závažné chyby, že by kvůli nim voliči poštou nedostali potřebné dokumenty. Jedna čtvrtina voličů, nejméně 51 milionů lidí, pak v seznamech vůbec není uvedena.

"Tyto problémy znamenají plýtvání penězi daňových poplatníků, podkopávají důvěru voličů a živí spory stran o důvěryhodnost našich voleb," podotýká David Becker z institutu. Podle něj ale špatné vedení záznamů o voličích není důkazem volebních podvodů. "Špatné záznamy nevedou k podvodům, mohly by ale vytvořit dojem, že se podvádí," poznamenal Becker.

Spojené státy nemají centrální registr voličů

Zřetelné ale podle něj je, že mnoho lidí, kteří mohou a chtěli by volit, nakonec kvůli chybám v registracích svůj hlas neuplatní. V roce 2008 se to podle starších průzkumů dotklo 2,8 milionu osob. Podle profesorky práva Heather Gerkenové z Yaleské univerzity byl tento problém dlouho "špinavým tajemstvím" amerického volebního systému. Upozornil na něj až těsný volební výsledek prezidentských voleb mezi Alem Gorem a Georgem Bushem roce 2000, kdy o vítězi rozhodl až Nejvyšší soud USA.

Chyby v registracích podle zprávy Pew Center dopadají hlavně na mobilní části populace, jako jsou studenti a další mladí lidé, chudí a příslušníci armády. Podle profesora Nathaniela Persilyho z Columbijské univerzity nelze jednoznačně říct, zda z toho jedna ze dvou hlavních stran v USA má prospěch. Dodal ale, že demokraté chtějí registraci voličů usnadnit, zatímco republikáni namítají, že by to napomáhalo podvodům při volbách.

Spojené státy na rozdíl od jiných demokratických zemí, včetně třeba Česka, Německa či Peru, nemají centrální registr voličů. Lidé se musejí registrovat sami, pokud chtějí volit. "Problém je částečně v tom, že je pro nás obtížné vyvíjet aktivitu. Musíme se spoléhat na voliče," uvedla Linda Lamoneová, která má na starost volby ve státě Maryland.

Formuláře zpracovávají externí firmy

Podle Gerkenové právě rozdíl mezi americkou a mezinárodní praxí vysvětluje mnoho zjištěných chyb v seznamech voličů. "Kdokoliv jiný v moderních demokraciích to dělá lépe," poznamenala a dodala, že americký systém představuje "pošetilý způsob, jak provozovat železnici". A je také drahý. Například podle studie z roku 2001 stát Oregon zaplatil za registraci jednoho voliče 4,11 dolaru. V Kanadě to přijde na 35 centů a registrováno je 93 procent voličů.

Lidé ve Spojených státech často registraci k volbám vyplňují ručně do formulářů, které někdy zpracovávají externí firmy. Údaje se pak přenášejí do elektronického systému, což zvyšuje možnost chybování. Lidé, kteří se stěhují, často zapomínají uvědomit úřady o změně bydliště. Nová registrace neznamená zrušení staré, byť si to podle průzkumů čtvrtina voličů myslí.

Řešením by podle některých názorů mohla být registrace voličů na internetu. Dosud se všechno odehrává v papírové formě. Podle Persilyho by pak pomohlo, kdyby lidé při hlášení nové adresy poště při stěhování mohli nahlásit i změnu volební registrace.