Ukrajina v posledních měsících naléhavě žádá evropské partnery o dodávky dělostřeleckých granátů, které jí po více než dvou letech ruské agrese docházejí, a obává se o svou obranyschopnost při očekávané letní ruské ofenzivě. Evropská unie však kvůli omezeným výrobním kapacitám není schopna dodržet své dřívější sliby. Fiala proto na únorovém unijním summitu představil iniciativu na nákup munic v zemích mimo EU. Prezident Petr Pavel minulý týden řekl, že Česko už identifikovalo přes milion kusů munice, které by bylo možné v mimounijních státech pro Ukrajinu zakoupit.

Fiala dnes uvedl, že na 180.000 dělostřeleckých granátů má již Česko smlouvu. Doručeny na ukrajinskou frontu budou podle něho v nejbližších měsících.

"Situace na Ukrajině je kritická... Dochází jim munice, což znamená, že jsou denně nuceni k těžkým rozhodnutím. Kvůli tomu je pro ně extrémně těžké udržet linie - stejné linie, které budou rozhodovat o bezpečnosti a budoucnosti celé Evropy," napsal dnes Fiala.

K nákupu se dosud podle údajů české vlády a médií připojila zhruba dvacítka zemí od Kanady přes Německo, Polsko, Lotyšsko, Litvu, Estonsko, Belgii, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko či Lucembursko až po Island nebo Slovinsko. Podle dřívějších informací FT by nákup původně plánovaných 800.000 kusů munice měl stát 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard korun).

Podle Fialy česká iniciativa také dává Západu čas na to, aby se přizpůsobil nové situaci, v níž "válka mění náš svět". "Musíme si zvyknout na to, že odpovědná bezpečnostní politika musí zahrnovat výrazně větší investice do obrany k odstrašení útočníka," napsal český premiér.

Fiala bude dnes hovořit s americkým prezidentem Joem Bidenem, který se již několik měsíců v Kongresu marně snaží prosadit nový balík americké pomoci Ukrajině. Pomoc v hodnotě 60 miliard dolarů v únoru schválil americký Senát, Sněmovna reprezentantů ovládaná republikány jej však dosud neodsouhlasila.