Češi si spoří na stáří méně, než by měli

- Aktuality autor: red

Postoj lidí v Česku k finančnímu zabezpečení na stáří se vyznačuje mnohými paradoxy.

Naprostá většina lidí se například domnívá, že současný státní penzijní systém má potíže, které ještě porostou. Přesto ale na druhé straně očekávají, že se stát o ně v důchodovém věku dostatečně finančně postará. Z toho vyplývá i další paradox: podíl lidí, kteří mají uzavřené životní pojištění nebo penzijní připojištění je v Česku velmi vysoký, ale v porovnání s jinými vyspělými státy jsou částky, jež si Češi na důchod pravidelně spoří, abnormálně nízké. „Lidé v Česku se, co se týče důchodů, tradičně spoléhají na stát více, než si státní penzijní systém zaslouží,“ shodují se generální ředitel ČSOB Pojišťovny Jeroen van Leeuwen a generální ředitel ČSOB Penzijních fondů Petr Beneš. V současnosti odpovídá starobní důchod v průměru jen 40 procentům předchozí hrubé mzdy a tento poměr se podle většiny prognóz bude v příštích letech dále snižovat. „K tomu, aby propad životní úrovně po odchodu do důchodu nebyl příliš velký, by penzisté měli mít měsíční příjem odpovídající alespoň sedmdesáti procentům jejich předchozího čistého výdělku,“ říká Petr Beneš, podle nějž je nutné, aby si lidé rozdíl mezi důchodem od státu a potřebným příjmem zajistili soukromým spořením v době svého aktivního zaměstnání. Průměrné částky, které si v současnosti lidé v Česku pravidelně ukládají, však k vytvoření potřebné finanční rezervy zdaleka nepostačují. „Pojišťovny v České republice sice spravují více než 8,5 milionu smluv o životním pojištění, v průměru však na každou z nich připadá jen kolem 550 korun pojistného měsíčně, a to včetně rizikové složky, z níž se finanční rezerva nevytváří,“ upozorňuje Jeroen van Leeuwen. „Proto je podíl životního pojištění na HDP v České republice téměř čtyřikrát nižší než v Evropské unii jako celku, včetně jejích nových členů,“ dodal Leeuwen s tím, že u penzijního připojištění je nepoměr v porovnání s vyspělými ekonomikami Evropy a světa ještě vyšší. „Aniž bychom chtěli malovat čerta na zeď, je evidentní, že začít spořit na stáří po čtyřicítce už nemusí k vybudování potřebné finanční rezervy stačit, protože doporučené měsíční částky spoření se pak šplhají značně vysoko,“ řekl Petr Beneš. „I sebelepší finanční plán může navíc zhatit nečekaná životní událost. Jediným finančním produktem, jímž se proti tomu dá ochránit, je životní pojištění,“ dodal Jeroen van Leeuwen.