Změny na důležitých velvyslaneckých postech odstartují na začátku ledna v Berlíně, kde se úřadu oficiálně ujme donedávna lidovecký poslanec a někdejší ministr životního prostředí v Rusnokově vládě Tomáš Podivínský.

Zhruba v polovině příštího roku končí funkční období velvyslanci na Ukrajině Ivanu Počuchovi, jehož veřejně kritizoval prezident Zeman za jeho přístup ke kauze volyňských Čechů žádajících o přesun do Česka. Jako jeho možného nástupce tisk v poslední době zmiňuje kariérního diplomata blízkého Zemanovi Bedřicha Kopeckého.

Tvrdík nebo Kohout?

Další zemí, o vztahy s níž má prezident velký zájem, je Čína. V čele pekingské ambasády by si Zeman podle svých slov místo končícího Libora Sečky dovedl představit bývalého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka nebo exšéfa diplomacie Jana Kohouta. Zatímco Tvrdík by prý případnou nabídku odmítl, hradní poradce na Čínu Kohout by se jí údajně nebránil.

Ohledně nástupce velvyslance v USA Petra Gandaloviče se objevilo mimo jiných jméno šéfa zahraničního odboru Hradu Hynka Kmoníčka. Ten je i mezi uchazeči o post velvyslance při OSN, jímž už dříve byl. Sám Kmoníček záměr odejít za Atlantik nepotvrdil, ani nevyvrátil.

Méně Havla, více obchodu

Velké kontroverze vyvolává především nová koncepce české politiky lidských práv, za níž stojí Zaorálkův první náměstek Petr Drulák. Koncept nepočítá s navzavováním na politiku Václava Havla.

Místo něho se dokument, jehož pracovní verze unikla do médií, mimo jiné hlásí k tradici reformního komunismu. Chybí v něm také reakce na nejakutnější mezinárodní výzvy dneška, jako je hrozba islámského extremismu, přiliv uprchlíků do Evropy nebo konflikt na Ukrajině.

Ačkoli nehotový materiál neobsahoval žádné zásadní zvraty ve směřování české zahraniční politiky, pravicová opozice varovala před jejími "plíživými změnami".

Diskuze o novém přístupu k politice lidských práv se rozproudila v souvislosti s kritikou Havlova odkazu z úst prvního náměstka ministra zahraničí Petra Druláka a sbližováním se zeměmi s problematickými režimy, jako je Čína. Šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) se netají tím, že za podporou lidských práv nevidí jen obranu politických a občanských svobod, ale i práv sociálních, hospodářských, genderových či práv spojených se životním prostředím. Spíše než o lidských právech mluví o lidské důstojnosti a toto nové pojetí má upravená strategie písemně zakotvit.