Bratrovražedný boj o pastviny krotí 'sobí policie'. A můžou za to nacisté

MAGAZÍN - Magazín autor: von

Zapomeňte na představu, že domorodé kmeny jsou přirozeně mírumilovné a rájem na zemi. Život Laponců obývajících sever Finska je plný násilí a vzájemného boje o přežití. Kvůli tomu dohlíží na pořádek hodně zvláštní ochránci, kteří vznikli v důsledku nacistických válečných praktik v oblasti.

Laponka ve výběhu se soby. Ilustrační snímek

Laponka ve výběhu se soby. Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Počet jelenovitých ve Finmarku, nejsevernějším kraji Norska, dosáhl 148 800 kusů. Nicméně se stává, že se chovatelé zuřivě hádají o rozdělení pastvin na náhorních planinách, kam se sobi v zimě stahují poté, co strávili léto na pobřeží.

Urážky, hrozby, krádeže, zabíjení zvířat a někdy i rvačky nebo požáry. I když se téměř podobá poušti, nevyhne se Velký sever násilí a nepokojům mezi původní komunitou Sámů (Laponců).

Pak vstupuje na scénu sobí policie. "Děláme zprostředkovatele a snažíme se najít řešení. Jsme jakýmisi mírovými vyjednávači," vysvětluje Jan Tore Nikolaisen, bývalý voják, který už rok slouží u této jednotky čítající 15 příslušníků.

Boj o zdroje může být velmi ostrý. V roce 2013 byli v osadě Kautokeino ve Finmarku odsouzeni k vězení dva pastevci. Zmlátili muže, který pronikl na jejich pastviny, pak ho vláčeli přivázaného na lanu a nakonec ho zanechali osudu v tundře, když mu předtím sebrali startér od jeho sněžného skútru.

Jiná oblast je tak konfliktní, že jí místní říkají "pásmo Gazy".

"Stává se, že se spor vyhrotí a skončí rvačkou. Většinou se však podaří najít řešení a každý chovatel může dál v klidu pokračovat ve své práci," říká Nikolaisenův kolega Jim-Hugo Hansen. Policisté mohou rovněž preventivně zkonfiskovat střelné zbraně.

profimedia-0327983882

Sobí policie kontroluje domorodé obyvatele v Laponsku,zdroj:Profimedia

Situaci komplikuje drsné klima. Když se po dešti při mrazu vytvoří na zemi neproniknutelná zmrzlá vrstva a sobi se nemohou dostat k lišejníku, který ve sněhu vyhledávají, jsou stádo či jeho pastýř v pokušení přejít k sousedovi. Tím vzniká riziko smíšení stád a vznikají spory.

Nacisty vypleněný region

Tentokrát se policie vypravila do chaty sedmačtyřicetiletého chovatele Mathise Andrease. Jde o čistě zdvořilostní návštěvu. Pastva byla v posledních letech dobrá, takže zavládlo mírové soužití. Avšak chovatel, jehož rod vlastní stáda sobů nejméně od 18. století, měl v minulosti rovněž spory se sousedy.

Vzpomíná, jak se před 30 lety vydal na trestnou výpravu proti třem chovatelům, kteří přivedli svá stáda na pastviny jeho strýce a napadli ho. "Vrátili jsme jim to i s úroky," přiznává se smíchem.

Sobí policie vznikla v roce 1949, aby bojovala proti pytláctví v regionu, který byl zdevastován a vyhladověn politikou spálené země praktikovanou nacisty.

Policisté na sněžných skútrech musejí dohlížet na rozsáhlé území o 56 tisíc kilometrech čtverečních a udržovat nezbytnou vzdálenost od stád, aby je nevyplašili.

"Někdy jezdíme celé týdny, aniž bychom spatřili soba," říká Jim-Hugo Hansen.

Název sobí policie však nevystihuje všechno. "Vzniká dojem, že tato policie je tady proto, aby se zabývala spory chovatelů, ale ona má mnoho dalších úkolů," vysvětluje ředitel Mezinárodního centra pro chov sobů Anders Oskal. "Dohlížejí na přírodu a na to, aby lidé dodržovali pravidla lovu, rybolovu a motorizované dopravy," dodává.

Také chovatelé považují tento název za zavádějící a zdůrazňují, že kriminalita mezi nimi není vyšší než jinde ve společnosti. "Chovatelé sobů jsou v podstatě slušní lidé," říká Anders Oskal.

Tagy: zahraničí Norsko zvyky a tradice domorodý kmen zajímavosti a kuriozity dějiny a fakta Laponsko

Zdroje: ČTK,AFP