Boj o přežití svádějí hotelové školy ve Švýcarsku

MAGAZÍN - Magazín autor: art

Souboj kvality s nízkou cenou svádí nejen výrobci luxusního zboží, ale také hotelové školy. Zatímco studenti ve Švýcarsku jsou vedeni k vysoké úrovni a kariéru číšníků rozhodně neplánují, tlak levnější konkurence v Asii či na Blízkém východě sílí.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Podobá se to jídlu v luxusní restauraci, s úžasným výhledem na Alpy. Číšníci v naškrobených oblecích nalévají drahá vína a vysvětlují hostům složité menu. Avšak není tomu tak. Číšníci, hosté v oblecích a dokonce tým v kuchyni věnující se pečlivé výzdobě talířů jsou ve skutečnosti studenty jedné ze slavných hotelových škol ve Švýcarsku.

"Je to součást jejich výuky," vysvětluje Stéphane Bernard, profesor na škole v Glionu u Montreux na březích Ženevského jezera, v turistické oblasti nazývané Riviera. Toto zařízení patří ke třem nejlepším školám na světě, které jsou již více než 100 let všechny švýcarské a přitahují studenty ze všech kontinentů.

Tyto školy však musejí čelit mnoha novým výzvám, mezi jiným i rostoucí konkurenci levnějších škol vznikajících v Asii, na Blízkém východě i jinde ve světě. Růst kurzu švýcarského franku, který nastal počátkem tohoto roku, navíc zvýšil o 20 procent náklady pro ty studenty, kteří pocházejí z eurozóny. Rodiče studentů požadovali snížení školného, švýcarské instituce to však odmítly.

"Nikdy to neudělám, protože zvyšování kvality je mnohem důležitější než zvyšování ceny," vysvětluje Michel Rochat, který stojí v čele Hotelové školy v Lausanne (EHL), kde 60 procent studentů pochází ze zahraničí.

EHL je první hotelovou školou na světě: výuku zahájila v roce 1893. Stojí stále v čele světové klasifikace a zahraničním studentům účtuje za tři roky vysokoškolského studia téměř 150 tisíc švýcarských franků (čtyři miliony Kč), zatímco švýcarští studenti platí necelou polovinu, neboť jim na studium částečně přispívá stát.

Rochat naopak pomýšlí na zvýšení školného od letošního září, aby tak vyrovnal náklady spojené s vypracováváním každoročního programu studia, který je podmínkou k tomu, aby se EHL udržela na světové špičce. Navíc soudí, že pověst Švýcarska, překrásná krajina, stabilní ekonomika a značný počet luxusních hotelů jsou velkou předností. "I za 100 let budeme na špici," tvrdí.

Thajská studentka na Glionské škole Palita s tím souhlasí. "Ve Švýcarsku jsou standardy skutečně na výši," soudí devatenáctiletá dívka, když nabízí vhodné víno ke kuřeti, které si objednali její spolužáci.

Všichni studenti pracují tvrdě na tom, aby profesionálně plnili své úkoly, ale jejich cílem není stát se číšníkem nebo kuchařem. Chtějí patřit k předním hoteliérům. "Důležité je to, aby uměli všechno. Ostatní je pak už na nich," vysvětluje prezident Švýcarské asociace hotelových škol a ředitel Ženevské hotelové školy (EHG) Alain Brunier.

Palita by si přála pracovat ve vedoucí pozici v některém velkém hotelovém řetězci, aby mohla cestovat po světě. Její kamarád, australský Ital Federico, má vyšší ambice: "Mým velkým snem je mít vlastní hotelový řetězec," říká s úsměvem.

Školné je vysoké, ale pro studenty to je dobrá investice, ujišťuje Brunier a zdůrazňuje, že se před nimi otevírají četné možnosti, na rozdíl od jiných oborů poznamenaných nezaměstnaností a nejistotou. Ředitel glionské školy Peter Cross uvádí, že 85 procent absolventů má dvě až tři nabídky zaměstnání. Ostatní pracují pro rodinný podnik nebo práci z různých příčin nehledají.

Lucile Falguièresová byla hned po ukončení studia na glionské škole zaměstnána v Dubaji, kde řídila tým 30 osob v luxusním hotelu. Dnes je zástupkyní ředitele v pětihvězdičkovém hotelu Fairmont Montreux Palace ve Švýcarsku.

Tagy: Švýcarsko zajímavosti a kuriozity vzdělání a výchova

Zdroje: ČTK