Přerušení volby primátora podpořilo 55 z celkových 65 zastupitelů hlavního města. Spolu se původně domluvila s hnutím ANO, že zvolí primátorem Svobodu, ale zbylých deset radních volit nebudou. Spolu a ANO chyběl jeden hlas, neboť proti dohodě se postavila radní Hana Kordová Marvanová (za Spolu), které vadí způsob volby. Proti se postavili také Piráti, Praha Sobě a pro volbu nehlasovala ani SPD. Volby v Praze vyhrálo Spolu před ANO a Piráty.

Koaliční vyjednávání začala hned po volbách. Od té doby se průběžně setkávali zástupci jednotlivých stran. Spolu prosazovalo vznik obdobné koalice, jako je ta vládní, tedy s Piráty a STAN, avšak jednání skončila neúspěchem. Letošní jednání o novém vedení města je nejdelší v historii Prahy od roku 1993.

„Vždy mi šlo o zájmy Pražanů. Pevně jsem věřil tomu, že úplně stejně to má všech zbývajících 18 zastupitelů, které mám v týmu. Dnes se ukázalo, a osobně musím říci, že je to pro mě lidské zklamání, že ne všichni cítí zodpovědnost stejně. Pro někoho je důležitější jeho image než služba Pražanům a budoucnost města. Za mě je to pozérství,“ řekl Svoboda.

Spolu a ANO nakonec neměly dostatek hlasů. Proti se postavila senátorka a radní Marvanová. „Jsem pro, aby se pan docent Svoboda stal primátorem, ale je mi proti srsti, aby to bylo na základě takové dohody s ANO. To je pro mne nepřijatelné a není to správně. Podporuji pana Svobodu a dlouze jsme o tom hovořili,“ řekla ČTK Marvanová. Podle ní je nemožné, aby jako disidentka, kterou komunisté věznili, podpořila dohodu s ANO. Narážela tím mimo jiné i na to, že za ANO je v zastupitelstvu bývalá starostka Prahy 10 Radmila Kleslová, která byla podle médií agentkou komunistické StB.

Marvanová ČTK také řekla, že je připravena hlasovat pro Svobodu v případě, že bude dohodnuta koalice standardní cestou. „Budu ráda, když bude primátorem, vážím si ho, ale nemohu odhlédnout od toho, jak byla tato dohoda učiněna,“ dodala. Podle reakcí lidí ze sociálních sítí podle ní navíc proti takové volbě stojí i Pražané, kteří jí to napsali.

Postoj Marvanové ocenil dosluhující primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Měl jsem v uplynulém volebním období s paní doktorkou na ledacos odlišné názory, nicméně vážím si toho, že ona se skutečně drží ideálů, se kterými šla do voleb, a nechce přidat svůj hlas, aby hlasovala s StB rozvědčicí Kleslovou. Je to přesně v duchu toho, co slibovalo Spolu před volbami,“ řekl. Snahu zvolit Svobodu s podporou ANO označil za zradu na voličích.

Zástupci Spolu ve středu společně s hnutím ANO sdělili, že ANO na dnešním zasedání zastupitelů podpoří volbu Svobody primátorem Prahy. Obě strany začaly v neděli jednat o možné podpoře menšinové rady Spolu ze strany ANO. To předložilo 15 programových bodů, kterými podporu podmiňuje. Na konečném znění těchto bodů se strany zatím nedomluvily, proto se jejich zástupci rozhodli volit pouze primátora.

Volbu Svobody primátorem od začátku odmítla Praha Sobě a Piráti, kteří oznámený postup Spolu a ANO označili za právní paskvil a vyjednávací debakl Spolu. Podle nich by volbou vznikla řada problémů včetně toho, že v případě zvolení by byl Svoboda podle zákona jediným statutárním zástupcem Prahy a v případě dovolené nebo nemoci by jej neměl kdo zastoupit. Současní náměstci, kteří primátora v době nepřítomnosti zastupují, by se totiž stali řadovými radními.

Proti zvolení Svobody se postavil také STAN, který se podle svého lídra a primátorova náměstka Petra Hlaváčka nebrání dalšímu jednání o koalici na vládním půdorysu, tedy se Spolu a Piráty. „Čemu se dnes podařilo zabránit? Konzervativnější kolegové se zřejmě chtěli inspirovat v praxi středověké církve vzdoropapežů. Ale naštěstí nejsme ve středověku, abychom si v Praze zvykali na to, že máme dva papeže. Protektorát ale trvá, město nemá novou radu. Apelujeme proto na zastupitele Spolu, aby začali pracovat pro město a začali opět jednat. My jsme připraveni,“ sdělil Hlaváček.

Praha bude hospodařit s příjmy 99,7 miliardy a výdaji 104,9 miliardy Kč

Praha bude v příštím roce hospodařit s příjmy 99,65 miliardy a výdaji 104,88 miliardy korun. Oproti letošku budou vyšší příjmy i výdaje, které ovlivní růst cen energií či mezd. Příjmy ovlivní inflace. Rozdíl příjmů a výdajů vyrovná hlavní město mimo jiné penězi od státu. Na investice je vyčleněno zhruba 20,2 miliardy korun. Na co ale peníze půjdou, rozhodne až nové vedení města. Radnice městských částí by měly v příštím roce dostat od Prahy na své fungování 6,9 miliardy korun, což je meziročně více. Návrh rozpočtu dnes schválili pražští zastupitelé.

„Je to rozpočet, který vždy po začátku nového volebního období obsahuje provozní věci, jenom několik nejvýznamnějších investičních akcí, nebo které nemohou z nejrůznějších důvodů počkat, a umožňuje vlastně zajistit proplacení všech mzdových nákladů a všech nákladů na energie a zároveň umožňuje městským částem schválit rozpočty. Chod města je tak zajištěn,“ řekl předseda finančního výboru zastupitelstva Zdeněk Kovářík (ODS).

Daňové příjmy města jsou zatím plánovány asi na 70,71 miliardy a nedaňové asi na 8,5 miliardy korun. Další peníze pak město získá mimo jiné ze státního rozpočtu. Celkové finanční zdroje města, se kterými může operovat, jsou 112 miliard korun, což zahrnuje například peníze na splacení dluhopisů Evropské investiční bance (EIB) nebo úspory z minulých let.

V dokumentu není zahrnuta většina investic. Jejich seznam by měla schválit až nová koalice a městská rada, která však dosud nebyla ustavena. V materiálu jsou zahrnuty pouze více než čtyři miliardy na financování rozestavěného metra D nebo peníze na projekty placené z evropských fondů. V příštích týdnech se ještě doplní částka nutná na opravu silnice ze Slivence do Lochkova.

Praha v příštím roce splatí pětimiliardový dluhopis Evropské investiční bance (EIB) a sníží své zadlužení z nynějších 12 miliard na šest miliard korun. Kromě dluhopisu město umoří i další úvěry. Na zaplacení dluhu Praha dlouhodobě spoří. „Město bude skutečně připraveno na investice, které nás čekají, a po finanční i projekční stránce je na to připraveno,“ řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě). Po splacení dluhopisu a dalších dluhů zbude městu splatit ještě šest miliard korun, které tvoří úvěry u EIB zahrnující peníze půjčené v minulosti na likvidaci škod po ničivé povodni v roce 2002 nebo na rozvoj metra.

Na letošek má město schválen rozpočet s příjmy a výdaji 92,6 miliardy korun, což je meziročně více. Na investice je určeno přibližně 19,68 miliardy Kč, z toho více než čtyři miliardy na stavbu metra D. Z výdajů jde většina na běžné výdaje, a to zhruba 70,92 miliardy korun, nejvíc peněz je určeno na dopravu a školství.