Podle prvních výsledků se pro návrh ústavy vyslovilo přes 66 procent hlasujících, proti jich bylo téměř 34 procent. Referenda se zúčastnilo zhruba 49 procent z 235.000 oprávněných voličů. 

Předmětem poradního referenda bylo šest otázek. Kromě celého textu základního zákonu země se Islanďané rozhodli například pro posílení kontroly státních přírodních zdrojů, které mají být prohlášeny za "národní bohatství", a pro zrušení principu státní luteránské církve, kdy biskupy dosud jmenoval prezident. 

Legislativní návrh nového základního zákona země přijal islandský parlament Althing loni v červenci, letos v květnu stát rozhodl, že se k problému vyjádří také obyvatelé v referendu. Zatímco sociálnědemokratická premiérka Jóhanna Sigurdardóttirová vyzvala voliče k přijetí návrhu, konzervativní opozice je proti. 

Ústava byla zastaralá

Současná islandská ústava pochází z doby, kdy Reykjavík v roce 1944 vyhlásil nezávislost na Dánsku. Islanďané všeobecně uznávají, že je nutná její revize. 

Na Island v roce 2008 tvrdě dopadla celosvětová hospodářská krize, ze které vzešla silná sociální hnutí, které žádají, aby novou ústavu vypracovali prostí občané.