Česká republika drží v Evropské unii ohledně bezpečnostních agentur jasné prvenství. V žádné jiné členské zemi nelze provozovat soukromou bezpečnostní firmu za tak jednoduchých podmínek.

I to je důvod, proč má Česko více bezpečnostních firem než Velká Británie, Francie nebo třeba Německo. Podle údajů Konfederace evropských bezpečnostních agentur z roku 2015 fungovalo v ČR 6 777 bezpečnostních firem. Například Norsko jich mělo pouze 150, podobně jako Belgie.

Český statistický úřad v roce 2017 uvedl prakticky shodná čísla: 6 815 bezpečnostních agentur, které zaměstnávají bezmála 45 000 lidí a generují zisk kolem 20 miliard korun ročně. Ovšem bez jakékoliv zvláštní kontroly ze strany státu.

Stát se brání?

Riziko neprofesionality či najímání zcela nekvalifikovaných osob je tedy značné. Důsledkem jsou i excesy, jakým byl ten, kdy ochranka supermarketu Billa v Praze-Libni koncem září surově zbila přistiženého zloděje. Billa chování členů ochranky odsoudila a firmě dala výpověď. Nejde však o ojedinělý případ.

V oboru se také etablovala řada firem s majiteli z Ruska a ne vždy je jasné, jakému účelu vlastně bezpečnostní agentura v Česku slouží.

"V minulosti zde vládlo přesvědčení, že neviditelná ruka trhu zreguluje všechno a pokud neexistuje specifická potřeba něco zregulovat, regulovat se to nebude. K tomu došlo nejenom v oblasti privatizace bezpečnosti a osobně to vnímám jako velké selhání. Trh s bezpečností není pekárna, existuje tu potenciální nebezpečí pro občany, jejich zdraví a majetek," říká bezpečnostní analytik Ladislav Bureš z Metropolitní univerzity v Praze.

Ministerstvo vnitra chce regulaci agentur řešit novým zákonem o soukromé bezpečnostní činnosti. Parlamentu ho mělo předložit do konce září. Jenže se tak nestalo. Existuje zatím jen návrh.

"V minulosti zde byly už alespoň tři návrhy zákona upravující fungování soukromých bezpečnostních firem, ale žádný nikdy neprošel. Aktuální návrh zákona se zdá být nejkomplexnějším a s největší dosavadní šancí na schválení," komentuje snahu MV o prosazení nového zákona bezpečnostní expert  z Metropolitní univerzity v Praze Ladislav Bureš.

Podle něj většina předchozích pokusů selhala z politických důvodů, a to přesto, že většina bezpečnostních firem by prý regulaci uvítala.

Potvrzuje to prezident Unie soukromých bezpečnostních služeb Jiří Kameník, který za zákonnou normu bojuje podle svých slov už téměř dvě desetiletí.

"Zákon stále není, protože ho nechce stát. Bez něj je totiž daleko jednodušší udržovat korupční síť," říká bez bližšího upřesnění Kameník. K novému návrhu Ministerstva vnitra dodává: "Není ideální, ale všechno je lepší než současný stav a my jsme připraveni dělat kompromisy."

Ať dohlíží vnitro

K získání licence na založení soukromé bezpečnostní agentury stačí v Česku být svéprávným občanem s čistým trestním rejstříkem.

Licence na bezpečnostní agenturu přitom majiteli umožňuje střežit majetek, budovy nebo soukromé osoby nebo vykonávat činnost soukromého detektiva. Stát ale nemá nad podobnou činností žádný dohled. A to by chtěl změnit.

Součástí návrhu je dostat kontrolu nad soukromými bezpečnostními agenturami do gesce Ministerstva vnitra.

"Samotné přípravě zákona byla věnována velká pozornost a při jeho přípravě bylo využito zkušeností z aplikace řady zahraničních modelů, a poznatků z praxe," uvádí na svých stránkách Ministerstvo vnitra.

Nový zákon navrhuje vyjmout bezpečnostní společnosti z běžného živnostenského zákona a k získání licence požaduje nově i odborné znalosti.

Platnost licence také omezuje na deset let a stanovuje povinné pravidelné kontroly těchto firem ze strany Ministerstva vnitra.

Argumentuje mimo jiné bojem proti šedé ekonomice, zaměstnávání nekvalifikovaných pracovních sil nebo zneužívání například hendikepovaných občanů některými bezpečnostními firmami.

Dvacet let zpoždění

"Bezpečnostní firmy v České republice stagnují. Státní firmy a instituce tlačí na snižování cen, bohužel ale v situaci, kdy se vše zdražuje. Horší a hůře kvalifikované firmy tak získávají tyto kontrakty," dodává prezident Unie soukromých bezpečnostních služeb Jiří Kameník.

Privatizace bezpečnostních služeb je světovým trendem již mnoho let. Právě proto jsou ale podle bezpečnostních expertů nutné jasné zákonné rámce.

Podle Ladislava Bureše ve většině zemí, které mají významné anebo početné bezpečnostní soukromé firmy, reagovaly vlády na jejich fungování přijetím příslušných zákonů už před více než dvaceti lety. Česká republika se na takový krok stále teprve chystá.

Pavel Hanosek a Tereza Engelová pro Ústav nezávislé žurnalistiky