Kancléřka věří, že o obsazení postu rozhodne už čtvrteční summit EU v Bruselu. 

"Německo a Francie dosáhnou v této otázce společné dohody a nebudou stát proti sobě," uvedla na tiskové konferenci po zasedání německé vlády v Mesebergu severně od Berlína. 

"Jsme v této věci samozřejmě v kontaktu. Ještě nemáme výsledek, který bychom mohli oznámit, ale jsem optimistická, že výsledku dosáhneme zítra (ve čtvrtek) večer," dodala kancléřka. 

Nový post "prezidenta" EU zavádí společně s funkcí "ministra zahraničí" unie lisabonská smlouva, která má reformovat fungování institucí rozšířené sedmadvacítky. Dokument vstoupí v platnost 1. prosince poté, co na začátku listopadu dokončila ratifikaci poslední země evropského bloku - Česká republika. 

V případě postu "prezidenta", tedy předsedy Evropské rady, který by po dobu dvou a půl roku šéfoval unijním vrcholným schůzkám, se nejčastěji mluví o nizozemském premiérovi Janu Peteru Balkenendem, bývalém britském ministerském předsedovi Tonym Blairovi, současném šéfovi lucemburské vlády Jeanu-Claudu Junckerovi nebo o jeho belgickém kolegovi Hermanu Van Rompuyem. 

"Ministr zahraničí" se oficiálně bude jmenovat vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku a současně bude i místopředsedou Evropské komise. U této funkce padala jména finského eurokomisaře Olliho Rehna, někdejší rakouské ministryně zahraničí Ursuly Plassnikové či současného šéfa britské diplomacie Davida Milibanda. Ten ale kandidaturu odmítá, neboť Londýn chce do čela unie prosadit expremiéra Blaira.