Rusové před pár dny navrhli Bělorusům zřízení společných kontrol na „vnějších hranicích Celní unie“, tedy především na běloruských hranicích s Polskem a pobaltskými státy, odkud do Běloruska a následně i do Ruska teče v Rusku zakázané zboží z EU a Spojených států.

Rusko omezilo import unijní produkce na počátku srpna v reakci na sankce Západu. Mezi zakázané potraviny zařadilo maso, ovoce, zeleninu, sýr a mléčné výrobky, ořechy a další zboží.

Nakolik budou Bělorusové ochotni zakročit proti pašování unijních potravin do Ruska, není jasné. Moskva a Minsk se zase hádají o peníze z ropy.

Ruský kontrolní úřad Rosseľchoznadzor sice upozorňuje na desítky případů, kdy se ruským celníkům podařilo zabránit reexportu zakázaných potravin, Minsk ale tvrdí, že jde jen „o kapku v moři“ a v drtivé většině případů je jeho kontrola embarga účinná.

Rusko-běloruské klasické ropné tango

Není to poprvé, co se Minsk hádá s Moskvou o ropné peníze. Rusko v současné době dodává Lukašenkovu režimu ropu neproclenou a tedy levnější, Minsk za to Rusku platí poplatky za export ropných produktů vyrobených z ruské suroviny. Loni šlo o čtyři miliardy dolarů, letos to budou tři miliardy.

Bělorusko si mezitím vyjednalo až padesátiprocentní slevu, takže příští rok má zaplatit na clu o 50 procent méně, což by vzhledem k letošní částce představovalo 1,5 miliardy dolarů. Lukašenkovi se ovšem doopravdy nechce Moskvě platit vůbec nic.

A tak jeho vláda přišla s tím, že běloruské rafinérky letos utrpěly kvůli ruským daňovým změnám v ropném průmyslu ztráty ve výši celé miliardy dolaru a po Rusku požadují finanční odškodné. Lukašenko si to načasoval slušně, příští rok by měla totiž začít fungovat Euroasiijská ekonomická unie, společného ekonomického projektu Ruska, Běloruska a Kazachstánu, na kterém ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi celkem dost záleží. Zvlášť v současné době roztržky se Západem. 

Dlouhodobě komplikovaný vztah mezi Lukašenkem a Putinem připomíná vztah šovinisty s hysterickou milenkou, která sice sem tam spustí povyk a občas zatlačí na pilu, stejně se ale nakonec podřídí, i když si mezitím prosadí nějaké drobné ústupky.