Několik syrových a stručných postřehů k letošnímu výročí "Velké sametové":

1. Víme, co chceme?

Sedmnáctého listopadu 1989 dav v Praze skandoval: "Svobodné volby"!

Sedmnáctého listopadu 2018, rok a měsíc po svobodných volbách do sněmovny a deset měsíců po svobodných volbách prezidenta, se Staroměstským náměstím nesl chorál "demisi, demisi".

Od voleb se přitom nic podstatného nezměnilo. Vítěz Andrej Babiš zůstal Babišem, vítěz Miloš Zeman zase Zemanem. Jistě, důvodů protestovat proti jednomu či druhému, anebo proti oběma zároveň třeba týden co týden, je fůra. Měl by však odpor k nim zastínit dvě významná data?

2. Babiš má drzé čelo

Během soboty jsem vyslechl několik komentářů k tomu, jak Andrej Babiš pod rouškou noci krátce po půlnoci klade květiny na Národní třídě. Nejčastěji v nich figurovalo slovo "zbabělost". Mám za to, že za tím byla "drzost".

Vzpomínáte na nahrávku Julia Šumana, ve které Babiš sděluje své názory na "samet"? Tvrdí, že vše bylo dohodnuto předem a dělá z toho závěr: "Pravda a láska nech dou do p*či."

zdroj: YouTube

No a potom tenhle chameleon, kdysi kariérní komunista a agent StB, který se přizpůsobí všem režimům a ze všeho se vylže, jde klást květiny k památnému místu "pravdoláskařů", tedy těch, které poslal... aniž by z něj vypadlo aspoň "sorry jako".

Není divu, že takové neupřímné a falešné gesto leckoho rozčílí.

3. Křupani nevymřeli

Později květiny na Národní prověřují novodobí kádrováci, bojovníci za demokracii ze skupin Kaputin a Rebelové, kteří si pietní místo zprivatizovali. Zkoumají, od koho který pugét vlastně je. Květiny od Babiše, Okamury a Zemana odnášejí a jeden z nich, holohlavý Holanďan dlouhodobě žijící v Česku, je rve do koše.

Prostě je "narveme do popelnic, narveme do popelnic, narveme do popelnic…" - jako v páté cenové.

V TV Prima Holanďan vše vysvětluje slovy: "… protože se zdá, že česká společnost si vůbec není vědomá toho, v jak špatné situaci se nachází… Tohle 'MY' nemůžeme tolerovat."

Prostě je narveme do popelnic... | zdroj: Profimedia

Ano, tolerance – to je klíčové slovo. V Česku se jí zoufale nedostává. Chybí i citovanému křupanovi a jeho kumpánům, kteří v sobotu na Národní "zachraňovali českou společnost".

Jenže nezachránili. Udělali jí ostudu.

Co s tímhle svátkem?

Není na něj pěkný pohled. Je v něm příliš žluči.

Možná by pomohla inovace, která mě napadla, když jsem se zpětně díval na zpravodajství ČT z Národní. Světlana Witowská v něm oznamovala: "Na Národní třídu přicházejí lidé i politici..."

Jaký skvělý postřeh zkušené televizní zpravodajky! Lidi a politici – a všichni dohromady!

Co kdyby tedy chodili na Národní zvlášť? V liché roky by tam 17. listopadu měli přístup jen politici. V sudé by tam zase směla pouze veřejnost, jinými slovy "lidé".

Co myslíte, nebyla by to pohoda, klídek a tabáček? Anebo snad máte lepší nápad?