B&K: Za tragickou nehodu ve Studénce má být stíháno víc lidí
17. 6. 2011 – 18:41 | Zpravodajství | Jakub Procházka
V souvislosti s vlakovou nehodou ve Studénce na Novojičínsku ze srpna 2008, kterou zaplatilo životem osm lidí a desítky dalších byly zraněny, mělo být podle právního zástupce firmy Bögl & Krýsl Radka Ondruše stíháno daleko víc lidí.
Před senátem Okresního soudu v Novém Jičíně má v pondělí stanout deset lidí, okruh podezřelých je ale mnohonásobně širší, řekl Ondruš. Kdyby se podle něho postupovalo při stavbě zříceného mostu, do jehož trosek narazil vlak, v souladu s předpisy a zákony, k tragické události vůbec nemuselo dojít.
Nehoda se stala 8. srpna 2008, kdy na železniční trať ve Studénce spadl rekonstruovaný silniční most. Do jeho trosek narazil mezinárodní rychlík Comenius.
Kvůli obecnému ohrožení na lavici obžalovaných usedne deset pracovníků z řad dělníků i manažerů stavebních firem - tři pracovníci generálního dodavatele stavby, společnosti ODS - Dopravní stavby Ostrava, nyní Eurovia, pět zaměstnanců subdodavatele - firmy Bögl & Krýsl, pracovník Správy silnic Moravskoslezského kraje a osoba samostatně výdělečně činná, která pro subdodavatele pracovala.
Na trati se prý vůbec nemělo jezdit
Ondruš uvedl, že podezřelí byli vybráni selektivně bez ohledu na to, jaký byl jejich podíl na havárii. Firma Bögl & Krýsl podle právníka tento týden získala znalecký posudek, který přinesl několik zjištění. Především to, že na trati se nemělo buď vůbec jezdit, nebo měla být alespoň snížena rychlost. Na trati byl přitom podle Ondruše zachován provoz s maximální povolenou rychlostí 140 kilometrů za hodinu, před zřícením mostu byly navíc zaznamenány případy vlaků, které v místě havárie projely rychlostí blížící se 160 kilometrům v hodině.
Ondruš v této souvislosti vidí pochybení na straně stavebního úřadu, který měl podle něho rychlost omezit, ideálně na 50 kilometrů v hodině. "Omezení rychlosti je obvyklé na těchto typech staveb," uvedl právník.
Strojvedoucí podle něj spatřil trosky mostu, když byl vlak asi 750 metrů daleko. Kdyby na místě byla omezena rychlost na 50 kilometrů v hodině a strojvedoucí rychlíku začal brzdit ve stejnou chvíli jako v době havárie, zastavil by vlak 365 metrů před troskami mostu.
Výluky? Narostly by náklady investorovi
Pokud by stavební úřad konal tak, jak měl, a omezil rychlost, k tragédii nemuselo dojít, řekl Ondruš. S výlukami a omezením rychlosti se však podle něho předem nepočítalo kvůli tomu, aby nenarostly náklady investorovi - Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje.
V podmínkách stavebního povolení bylo podle Ondruše také uvedeno, že budou stavebním úřadem provedeny čtyři kontrolní prohlídky. "Upozorňuji - neproběhla ani jedna. Pracovník stavebního úřadu na té stavbě vůbec nebyl," řekl Ondruš.
Povinnost upozornit na to měla podle něho společnost ODS. Pokud se tak stalo a pracovník stavebního úřadu se ke kontrole přesto nedostavil, měla být podle právníka na trati nařízena výluka a omezení rychlosti projíždějících vlaků. Stavba podle něho navíc nebyla vedena podle schválené projektové dokumentace, kterou znali představitelé firmy ODS a dozorový pracovník zastupující projektanta.
Síháni dělníci, ne odpovědní pracovníci
Ondruš se pozastavil nad tím, že jsou stíháni dělníci subdodavatelů, a ne odpovědní pracovníci krajského úřadu, stavebního úřadu nebo drážního úřadu, kteří prý mohli havárii předejít.
Pochybení na straně stavebního a drážního úřadu přitom podle Ondruše potvrdilo i vyšetřování drážní inspekce. Ta prý navíc upozornila na to, že brzdy rychlíku byly špatně nastaveny a při brzdění tak nefungovaly na sto procent. Ani za toto pochybení nebyl nikdo obviněn, řekl Ondruš.
Největší podíl na pádu mostu měl podle něho špatně sestavený podpěrný systém, v němž byly použity materiály v rozporu se schválenou projektovou dokumentací. Ondruš uvedl, že kdyby stavební úřad provedl kontroly, které provést měl, na vadnou podpěrnou konstrukci by přišel. Odpovědnost za podpěrný systém podle právníka nese firma ODS. Ondruš však připustil, že názory znalců na příčinu pádu mostu se různí.
Podle hlavního vyšetřovatele Jiřího Jíchy byla příčinou tragédie nepochopitelná souhra mnoha zanedbání a nedostatků, které jsou podle něj při stavbě mostů v Česku zcela neobvyklé. Vyšetřovatelé mimo jiné zjistili chyby v projektu podpůrných konstrukcí, nedostatečný byl technologický předpis montáže a neřešila se ani tíha přesouvaného mostu. Jícha řekl, že strojvedoucí neměl žádnou možnost nehodě zabránit.