V médiích se mezitím objevily další podrobnosti o nezvěstném podezřelém a další verze atentátu, jakož i informace o nedostatcích bezpečnostního systému v ruské dopravě. Ten nařídil vypracovat prezident Dmitrij Medveděv po sebevražedných útocích v moskevském metru, které si koncem loňského března vyžádaly čtyři desítky obětí.

Sám prezident se v doprovodu několika ministrů, moskevského starosty a náčelníka metropolitní policie ve čtvrtek spustil do podzemky, aby si na stanici Ochotnyj rjad u Kremlu nechal předvést bezpečnostní zařízení, které je zde - zatím jako na jediné zastávce - nainstalováno.

Výbušniny v metru

Podle pátečního tisku se však přístroje na prověrku podezřelých a jejich zavazadel běžně nepoužívají a sama obsluha od zařízení odešla vzápětí po prezidentově návštěvě. Reportérovi agentury RSN už neodpověděla ani operátorka komunikačního systému s cestujícími, s níž si šéf státu popovídal. Podle náčelníka metra Dmitrije Gajeva se systém na stanici zatím jen zkouší, do provozu má být uveden až po schválení státní komisí.

Gajev po atentátech v roce 2004 sliboval, že během dvou let se ve všech stanicích metra objeví bezpečnostní rámy a senzory výbušnin a ve všech vagonech podzemky také kamery. Na projekt bylo z městského rozpočtu poskytnuto 2,5 miliardy rublů (asi 1,5 miliardy Kč dle současného kurzu), ale kamery dosud v mnoha vagonech chybí, snímače a rámy jsou v jediné stanici. Mezitím byly zakoupeny pro padesátku dalších, ale stanic podzemky jen v Moskvě je 182.

Ještě během návštěvy delegace v metru se bezprostředně do prezidentovy blízkosti dostal reportér listu Kommersant, který se náhodou vracel z parlamentu. Ochrance zprvu stačilo ujištění "jsem z médií", aniž si vyžádala dokumenty.

Razdobuďko zůstává nezvěstný

List Vedomosti v pátek připomněl, že do bezpečnosti v dopravě se podle prezidentova loňského pokynu mělo v letech 2010 až 2013 investovat 46,7 miliardy rublů (asi 28 miliard Kč). Ale z loňských necelých osmi miliard se téměř 5,8 miliardy nepodařilo utratit, a zbytek byl podle kontrol investován s chybami. Program navzdory ujišťování úředníků ani nezačal fungovat, protože chybí oficiální výčet zranitelných objektů, ani není jasné, který úřad je má chránit.

Údajný pachatel či organizátor útoku na Domodědovo Razdobuďko, po kterém úřady pátrají od loňského podzimu kvůli srpnovému atentátu v Pjatigorsku na jihu země, zůstává nezvěstný. Podle Kommersantu spolu s Razdobuďkem zmizela i jeho žena Marija Choroševová, jakož i spolubydlící pár v bytu v Pjatigorsku, Zejnap Sujunovová a Anverbek Amangazijev, kteří se nyní nacházejí v moskevském vězení Lefortovo kvůli podezření z terorismu.

Všichni jsou prý členy islamistické teroristické skupiny z jihoruského Stavropolského kraje zvané nogajský džamaat (či také nogajský batalion), která vznikla za dob válek ruských sil v Čečensku; islamisté říkají Stavropolskému kraji Nogajská step. Skupina prý chystala atentát v Moskvě už na přelomu roku, ale bomba náhodně explodovala a sebevražednou atentátnici zabila. Její společnice v Moskvě Sujunovová byla posléze zatčena ve Volgogradu. Obě ženy prý podle vyšetřovatelů k sebevražedné misi donutil právě Razdobuďko.

Vyšetřovatelé zkoumají i další verze

Testy DNA mezitím podle serveru Life News prý vyloučily Razdobuďka z řad možných pachatelů. Úřady však dostaly pokyn Razdobuďka vypátrat, podobně jako desítku dalších podezřelých.

Vyšetřovatelé podle neoficiálních informací zkoumají kromě nogajského džamaatu i další verze: do atentátu na Domodědovu mohli být zapleteni severokavkazští povstalci, především z Dagestánu. Vládní deník Rossijskaja gazeta dnes upozornil i na možnou "zahraniční stopu", protože bomba, jaká explodovala na Domodědovu, se až dosud v Rusku nevyužívala, na rozdíl od Palestiny. Policejní zdroje však vzápětí domněnku o teroristech z Palestiny popřely. Podle listu Moskovskij komsomolec prý atentátník prošel výcvikem v Pákistánu či Afghánistánu, podobně jako řada velitelů čečenských povstalců.