Arménská koalice má nyní v úmyslu debatu o ratifikaci dohod stáhnout z programu jednání parlamentu, dokud prý Turecko nebude připraveno v tomto procesu pokračovat bez předběžných podmínek. 

Mezivládní dohodu o ukončení sporů podepsaly Arménie a Turecko loni v říjnu, ale od té doby se ratifikační proces nepohnul ani o krok kupředu. Dokument obsahuje dva historické protokoly, které předpokládají navázání diplomatických vztahů a opětovné otevření společné hranice.

Dohoda má ukončit letité spory, jež mají kořeny v letech první světové války, kdy se osmanské Turecko dopustilo masového vyvražďování Arménů. Arménie, a s ní řada evropských států, označuje tuto krvavou etapu svých dějin za genocidu, což Turecko rozhořčeně odmítá. 

Arménský prezident Serž Sarkisjan nedávno Turecku vyčetl, že podmiňuje ratifikaci textů dohod pokrokem v řešení sporné otázky Náhorního Karabachu. O tomto ázerbájdžánském území fakticky kontrolovaném Armény se v souvislosti s ratifikačním procesem o normalizaci vztahů začalo hodně hovořit právě kvůli spojenci Ankary Ázerbájdžánu, který se k eventuální normalizaci arménsko-tureckých vztahů staví velmi skepticky.

Usmíření s Tureckem ale Arménii může přinést značný hospodářský prospěch. Turecku by určitě pomohlo zvýšit svou prestiž v Evropě, zvláště s ohledem na snahu Ankary dostat se v budoucnu do Evropské unie.

Turecko uzavřelo hranice s Arménií v roce 1993. Měl to být výraz solidarity s Ázerbájdžánem právě v souvislosti s jeho válkou s Arménií o Náhorní Karabach.