V komunálních volbách jste s jasnou převahou obhájil svůj mandát. Co pro Vás tento závazek znamená? Jaké jsou Vaše priority pro nadcházející volební období?

Výsledek 33,5 procenta, který znamenal 9 mandátů z 21, je pro KDU-ČSL i pro mě osobně obrovským závazkem. Do voleb jsme šli s jasnou vizí pokračovat v rozdělané práci, v nasměrování města. Realizovaných a připravovaných projektů je velká škála a jsou v řadě oblastí. Největší výzvou je projekt rekonstrukce kanalizace, na který naváží opravy komunikací a rekonstrukce veřejných prostranství. Dále rekonstrukce městských budov, zateplování, revitalizace zeleně, výstavba cyklostezek, revitalizace sportovišť. Klademe důraz na přípravu a prezentaci průmyslové zóny a komunikaci s živnostníky a podnikateli. Spolu s tím je důležitá podpora neziskových aktivit v oblasti sportu, kultury a sociální.

Koaliční dohodu jste uzavřeli s ČSSD, Svobodnými a Nezávislou volbou. Navíc Vás podpořila ODS. Jak byste hodnotil první měsíce spolupráce? Neobjevují se nějaké mráčky?

I když se tým radních i zastupitelů značně obměnil, navazujeme na předchozí volební období. Vůbec poprvé v novodobé historii Zábřeha, tedy od roku 1989, jsem jako starosta překročil do dalšího volebního období. Doposud se ve městě vždy po čtyřech letech tato pozice měnila a spolu s tím i směřování města, což jeho rozvoji neprospívalo. Přirozeně ne na všechno máme s koaličními partnery stejný názor, to ovšem vnímám jako pozitivum, vždyť v dialogu a tříbení různých pohledů je předpoklad k zodpovědným rozhodnutím.

V opozici tak skončilo pouze hnutí ANO s KSČM. Dle Vašich slov proto, že jste se rozcházeli ideově. Můžete být konkrétnější? Často totiž slýchám, že v případě koalic na radnici jdou ideje stranou a většině jde o společnou věc, např. opravit chodníky, postavit školu apod. Navíc s Lidovci s hnutím ANO spolupracují i ve vládě.

Jsem přesvědčen o tom, že právě již na osobní a komunální úrovni by ideje měly být. Naopak v jejich absenci spatřuji současné kořeny politické krize. KDU-ČSL je strana hodnotově orientovaná, do politiky se snaží na všech úrovních vnést třeba takové zásady, že se nemá lhát a krást, či že bez práce nejsou koláče a kdo nechce pracovat, ať nejí. Naopak kdo se o sebe nemůže postarat, tak tomu bychom měli pomoci, vždyť společnost se pozná právě podle toho, jak se dovede postarat o ty, kteří to sami nezvládnou.

Ono tyto zásady skutečně mohou vypadat banálně. Ovšem byla na nich vybudovaná celá západní společnost se svou prosperitou a ta pak s jejich opouštěním upadá. S KSČM spolupracovat nemůžeme právě z důvodu rozdílného pohledu na člověka a společnost; navíc i s ohledem na všechny, kdo za naši svobodu položili v době totality oběti, pro mě tato koaliční spolupráce na všech úrovních nepřichází v úvahu. ANO vidím jako pokračování podnikatelských aktivit jejího zakladatele.

Konkrétně v Zábřeze v komunálních volbách hnutí ANO reprezentoval lídr, který působil v letech 2006–2010  jako starosta a veřejnost tak mohla mít jasnou představu o jejich nabídce. Již během kampaně se navíc tento subjekt vůči nám negativně vymezil. Rozhodli tedy voliči a je správné jejich rozhodnutí respektovat.

Starostou jste druhé volební období. Když zpětně srovnáte průběh kampaně a povolebních vyjednávání, změnilo se něco nějak zásadně?

Před čtyřmi lety trvala koaliční vyjednávání téměř dva měsíce a až na třetím zastupitelstvu se podařilo zvolit vedení města. Tentokrát byla i díky našemu silnému mandátu povolební situace mnohem klidnější, plynule jsme navázali.

Lidovcům se podařil jako jediné straně v historii Česka nejen návrat do sněmovny, ale posílili i v uplynulých komunálních a senátních volbách. Čemu tuto rostoucí popularitu přičítáte? A domníváte se, že se straně podaří zbavit se pověsti pomyslného jazýčku na vahách?

Faktorů je určitě více, KDU-ČSL je například známá jako strana druhé volby pro mnohé voliče pravostředových stran a když tyto ztrácejí na atraktivitě, je pro ně alternativou. Pozice jazýčku na vahách v minulosti (a to i meziválečné) pro KDU-ČSL byla při dosahovaném výsledku téměř nutností, ovšem z pohledu veřejnosti bývá nevděčná. Je otázkou, kde až jsou v naší společnosti limity volebního výsledku KDU-ČSL a s tím i její role v politickém systému. U nás v Zábřeze je dnes KDU-ČSL výrazný politický subjekt, tomuto postavení je samozřejmě úměrná velká zodpovědnost.

Jak podle vás stranu ještě více posílit a přiblížit ji lidem?

KDU-ČSL se dlouhodobě profiluje jako strana s velkým zázemím v regionech, na komunální úrovni. V tom spatřuji její potenciál, možnost spolupráce a zpětných vazeb napříč jednotlivými patry politiky by měla jako své konkurenční výhody KDU-ČSL více využívat. Osobně je mi komunální politika právě díky své blízkosti k lidem velmi sympatická.

Vraťme se k městu. Co nového plánujte v roce 2015?

Druhým rokem pokračujeme v projektu rekonstrukce a budování kanalizace, navázat by měly rekonstrukce komunikací, chodníků, veřejných prostranství. Zateplujeme dolní budovu městského úřadu, revitalizujeme dva parky, chceme zprovoznit venkovní koupaliště. To je hlavní výčet, mimo to připravujeme celou řadu dalších investic pro příští roky, například revitalizaci dolního náměstí či cyklostezky.

V jaké fázi je výstavba prvního obchodního centra ve městě? A domníváte se, že má ve městě smysl?

Investor plánuje část obchodního centra otevřít ještě v tomto roce. Pozitivní může být větší nabídka a dostupnost zboží a služeb pro občany, je ale otázkou, zda vyváží rizika, které tento záměr přinese. Ta spočívají v přesunu ekonomického centra města z jeho současného středu, dolního náměstí. Ublížilo by to veřejnému prostoru jako místu setkávání či současným podnikatelským aktivitám. Právě na tyto negativní trendy musíme zareagovat zatraktivněním veřejného prostoru v historické zástavbě.

Zábřeh neuspěl u Ústavního soudu se stížností na rozhodnutí v případě pozemků v průmyslové zóně, kde chce společnost Wanemi postavit papírnu a elektrárnu na biomasu, a kterou předešlí zástupci města s firmou uzavřeli v roce 2006. Po protestech veřejnosti a referendu, které se tím účelem uskutečnilo, se ale postavila proti projektu. Rozhodnutím ÚS jste přirozeně zklamán, co ale znamená pro město? Je nějaká šance, krom odvolání k evropskému soudu, stavbě zabránit?

Podstata soudních sporů spočívá v tom, že v průběhu zcizování majetku města došlo z našeho pohledu k pochybnostem. Pozemky byly například prodány řádově o miliony levněji, než je jejich skutečná hodnota. Tato veřejná podpora by byla možná, musela by se ale přiznat a náležitě odůvodnit, například závazným příslibem pracovních míst. K tomu nedošlo, proto máme důvody se domnívat, že kupní smlouvy nejsou platné. Národní soudy se bohužel s tímto argumentem nevypořádaly, proto ona stížnost.

Nedostali jsme od nich jednoznačnou odpověď, zda je možné a za jakých okolností prodávat majetek města pod cenou. Této odpovědi se chceme domoci, máme na ni přece právo. A to i s ohledem, že v některých municipalitách jsou za obdobná rozhodnutí zastupitelé stíháni v trestněprávní rovině.

A jaká očekáváte rozhodnutí v dalších sporech, kterých, pokud se neplete, město vede s firmou v současnosti ještě pět? Mezi nimi jde také o žalobu o náhradu škody za neuskutečněnou investici. Jaký dopad by mělo zaplacení na rozpočet města?

Jak vyplývá z předchozí odpovědi, motivací k soudním sporům jsou pochybnosti při zcizování majetku města. Pak naopak považuji za správné, či dokonce za povinnost, se s dotazem, zda je vše v pořádku, obrátit na soudy. Může za toto město či jeho zastupitele v právním státě někdo sankcionovat? Sankce by přece měly hrozit spíše opačnému extrému, tedy neodůvodněnému prodávání majetku města pod cenou.

Konečné rozhodnutí je na příslušných soudech, které ale daly městu v některých svých rozhodnutích za pravdu. Astronomické sumy, kterými firma město straší, by samozřejmě na rozpočet města měly výrazný negativní dopad. Město ale nezasmluvnilo žádnou ochranu této podnikatelské investice a i případné mimosoudní vyrovnání by mělo být v přiměřené relaci ke skutečné ceně pozemků.

zdroj: Parlamentnilisty.cz