Premiér Petr Nečas (ODS) před novináři zdůraznil, že amnestie je výsostným právem prezidenta a individuálním aktem milosrdenství hlavy státu. Jako premiér prý proto o amnestii s Klausem nemohl vést politická jednání a jeho spolupodpis je jen potvrzením toho, že rozhodnutí nenarušilo ústavní pořádek. Trápí ho ale prý to, že amnestie vyvolala kontroverze a zvýšila napětí ve společnosti. 

Možnost kompenzace stále ve hře

Možnost kompenzací pro poškozené, jejichž nároky zastavení velkých hospodářských kauz ohrožuje, vláda podle Nečase "apriori nesmetla ze stolu". Kabinet se ale podle něj shodl na tom, že nyní nelze vyčíslit, kolika lidí by se náhrada škod týkala. Kabinet se podle něj věcí zabýval jen okrajově. 

Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) amnestie ukázala, že dnes není otázka poškozených v trestním řízení dostatečně řešena. Opakovaně novelizovaný trestní řád z roku 1961 podle něj neodpovídá současnosti a je příliš složitý. Vláda proto dnes ministerstvu spravedlnosti uložila novelizaci trestních právních předpisů tak, aby do budoucna nenastávaly průtahy v trestním řízení a zefektivnila se trestní politika. 

Kabinet také schválil zprávu o dosavadním průběhu amnestie, na níž se podle Blažka zatím podílelo 285 soudců, 111 státních zástupců, 388 administrativních pracovníků soudů a 520 zaměstnanců vězeňské služby. 

Ministerstvu vnitra vláda uložila posílit policii při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku a také sledovat náklady na toto zajišťování vznikající v souvislosti s amnestií. Do 30. dubna je má ministerstvo vyčíslit.