Dluh roste, záchranná brzda nikde
Podle analýzy MMF, o níž informoval deník The Financial Times, se zadlužení americké vlády do konce desetiletí zvýší o víc než 20 procentních bodů a dosáhne 143,4 procenta HDP. Tím Spojené státy překonají i pandemické rekordy a poprvé v tomto století se ocitnou nad Itálií a Řeckem.
Fond zároveň upozorňuje, že americký rozpočtový deficit zůstane až do roku 2030 nad hranicí sedmi procent HDP – tedy nejvyšší mezi všemi vyspělými státy. Jinými slovy, USA si budou dál masivně půjčovat, aniž by dokázaly zkrotit výdaje.
„Je to symbolický okamžik. Přiznání, že dluh bude dál růst, je důsledek věčných deficitů,“ komentoval situaci Mahmood Pradhan z Amundi Investment Institute. Podle něj je to jasný důkaz, že americká fiskální politika ztrácí kontrolu nad vlastním dluhem.
Itálie šetří, Amerika utrácí
Zatímco Itálie i Řecko, dlouho považované za černé ovce eurozóny, se postupně dostávají na sestupnou trajektorii zadlužení, Spojené státy se vydaly přesně opačným směrem.
Řím se díky vládě Giorgie Meloniové dokázal dostat do primárního přebytku 0,9 procenta HDP a snížil svůj celkový deficit z 8,1 na 3 procenta. „Ve fiskální politice je vidět stále opatrný přístup,“ pochválil Itálii Filippo Taddei z Goldman Sachs. Ratingová agentura DBRS Morningstar navíc Itálii zvedla hodnocení na „A-“, mimo jiné díky přísnějším rozpočtovým pravidlům a miliardám z evropského fondu obnovy.
Na opačném konci stojí Washington, kde politické boje mezi demokraty a republikány brání jakýmkoli úsporám. „Demokraté nechtějí snižovat výdaje a republikáni nechtějí zvyšovat daně,“ říká Joe Gagnon z Petersonova Institutu. „Oba se toho chtějí držet. Nevím, kdy se to změní.“
Dolar drží, ale za jakou cenu?
Ačkoliv dolar zůstává hlavní světovou rezervní měnou, což Americe dává větší prostor k půjčkám než evropským státům, ekonomové varují, že investoři si za tuto jistotu začnou brzy účtovat víc. Rostoucí úroky mohou z amerického dluhu udělat časovanou bombu.
Maury Obstfeld, bývalý hlavní ekonom MMF, k tomu poznamenal: „Každá předpověď udržitelné fiskální pozice USA musí být založena na zbožném přání ohledně budoucího růstu produktivity, příjmů z cel, vývoje demografie nebo úrokových sazeb, nebo možná všeho výše uvedeného.“
Pokud se předpovědi naplní, budou USA do konce desetiletí čelit paradoxu – nejbohatší ekonomika světa se stane zároveň tou nejzadluženější.