Otázkou je, kolik Afričanů by mohlo být proti nemoci imunních nebo kolik protilátky bude potřeba aplikovat, aby byl pacient vyléčen. Záhadou také zůstává, jak někteří lidé svou imunitu získali.

"Někteří lidé imunní jsou, jenže to může být jedno procento, dvě nebo i dvacet," upřesňuje Robert F. Garry z univerzity Tulane, který pracuje v Sierrra Leone.

Aktuálně odborníci vědí o 1800 lidech v Africe, kteří jsou vůči nemoci imunní a řádění viru přežili. Takových jedinců ovšem může existovat mnohem více.

Studie eboly ukazují, že někteří infikovaní vůbec neonemocní a to zřejmě díky genetické výhodě. Protilátky se však objevily i v krvi lidí, kteří nemocného nejspíš nikdy nepotkali. Možné také je, že se jim vir dostal do těla v malém množství, například ze špatně uvařeného masa opic nebo netopýrů, a organismus si proti němu sám vytvořil imunitu.

"Pokud někdo dostal dvě, tři nebo čtyři virové částice a ty se dostaly do těla přes sliznici v ústech, je to možné," říká Thomas Geisbert, odborník na hemoragické horečky z  University of Texas Medical Branch. "Viru chvíli trvá, než napadne tělo. Pak začíná závod s časem. Imunitní systém má šanci zvítězit," dodává. 

Podle některých vědců se vesničané v Africe "naočkovali" proti viru tak, že jedli ovoce, do kterého se předtím zakousl nakažený netopýr. K výzkumu by byly potřeba tisíce vzorků krve, což při současné epidemii není možné. Hrozí velké nebezpečí, že by se nakazili i výzkumníci, nebo by se nemoc rozšířila do míst, kde ještě není.