V osmdesátých letech patřil Vietnam zničený dlouhou válku do škatulky rozvojové země a ekonomicky si mohl konkurovat tak možná s Etiopií. Pak ale devadesátimilionová země pochopila, že komunismus zvládne i zahraniční kapitál, v devadesátých letech zjednodušila svá obchodní pravidla a začala stoupat ke hvězdám.

Od roku 1990 roste její ekonomika průměrně o šest procent ročně, lépe je na tom už jen Čína, jak upozorňuje magazín The Economis. Přímé zahraniční investice dosáhly v minulém roce rekordní výše a letošek zřejmě dopadne ještě lépe, protože jen v prvním pololetí dosáhly 11,3 miliardy dolarů, což je 105 procent částky za stejné období v roce 2015.

Pokud se tempo růstu jeho HDP stabilně usídlí na sedmi procentech, bude na nejlepší cestě stát se novou Jižní Koreou či Tchajwanem.

Čína začíná být drahá, Vietnam za rohem se hodí

Vietnamu hraje nejvíc do karet jeho geografická poloha, sousedství s Čínou je pro ni mimořádnou konkurenční výhodou. Platy zaměstnanců v Číně pomalu, ale jistě rostou, a tak se společnosti přesouvají do levnějšího Vietnamu. Je blízko a firmy tak mohou i nadále udržovat kontakty s Čínou a jejími dobře zásobovanými dodavateli. Export se díky tomu zvyšuje o 15 až 20 procent.

Výhodou čínské ekonomiky je její flexibilita, vláda navíc podněcuje všech 63 provincií, aby si konkurovaly a lákaly k sobě investory. Vznikají tak různě zaměřené oblasti – v Ho Či Minově Městě tak vznikají průmyslové parky, v Danang se soustředí na high-technologie a sever se soustředí na manufaktury, do kterých loví výrobce odcházející z Číny.

Díky rozložení ekonomiky do mnoha odvětví země bez větších potíží přestála i prasknutí realitní bubliny v roce 2011.

Boomu pomáhá mimo jiné i mladá generace, průměrný věk ve Vietnamu je 30,7 let, zatímco v Číně 36. Vietnamská pracovní síla je však nejen mladá, ale i vzdělaná a zkušená.

Nesmí se zapomínat na vzdělání

Do vzdělání vláda investuje 6,3 procenta HDP, například v Česku výdaje na vzdělávání tvoří zhruba 4,5 procenta HDP.

Není se tak co divit, že patnáctiletí školáci mají hlavně v matematických a přírodních vědách mnohem lepší výsledky než jejich vrstevníci třeba v Evropě. Továrny sice mohou být automatizované, ale stále je potřeba, aby je ovládali vzdělaní lidé, kteří vědí, co dělají.

Třeba v továrně na výrobu džínoviny musí pracovníci ovládat náročné stroje lasery počínaje a káděmi, v nichž dostává látka žádaný "sepraný" vzhled, konče.

Vietnam ví, v jakých oblastech budou lidé potřebovat dobré znalosti a na ně se tak při výuce soustředí. To je věc, v níž třeba Thajsko, Malajsie či Indonésie pokulhává.

Je potřeba do úspěchu zapojit i domácí firmy

Současné nastavení má ale nejen výhody, ale i své mouchy, které se mohou otočit proti ekonomickému růstu. Konkurence mezi provinciemi vede k tomu, že se infrastruktura buduje prakticky v každé zvlášť. Stát také potřebuje získat víc ze soukromého sektoru. Navíc i když Vietnam těží ze zahraničních investic, do exportních odvětví je zapojena jen třetina domácích společností.

Podle Vu Thanh Tu Anha, ředitele Fulbrightova ekonomického vzdělávacího programu v Ho Chi Minově Městě, je potřeba, aby vláda pomohla vybudovat dodavatelské řetězce - třeba pro podporu oděvního odvětví v podobě organizací, které budou školit pracovníky pro výrobu textilu.

Snaha udržet deficit rozpočtu pod šesti procenty a zároveň udržet růst ekonomiky zvyšuje tlak na vládu. Ta tak, aby zvýšila příjmy, mimo jiné prodala část podílu ve více než dvou stech státních podnicích. Investoři tak doufají, že tím země nastartovala reformu státních podniků.

Nejbližší roky ukážou, zda Vietnam růst udrží

Z analýzy vietnamského ministerstva plánování a investic a Světové banky vychází budoucnost země poměrně optimisticky. Jejich společná zpráva nazvaná Vietnam 2035 popisuje, jakým směrem by se země měla ubírat, aby státní podniky lépe uspěly v komerční sféře a jak zároveň oživit soukromý sektor.

Sílu vietnamské ekonomiky ale nejlépe prověří nejbližší roky. Kvůli rychlému růstu se dostal do kategorie zemí se středními příjmy, a přijde tak o přístup ke zvýhodněným úvěrům z rozvojových bank. Udržet si stabilitu a hospodářský růst bude kvůli tomu pro Vietnam náročnější.

Pokud se to však Vietnamu podaří, má šanci nejen stát se dalším ekonomickým zázrakem Asie, ale zároveň motivovat další státy s podobnými výchozími podmínkami. Ukáže jim, že to jde.