Proti chystanému kroku ale protestuje opozice, která s podobou majetkového vyrovnání státu s církvemi nesouhlasí a na restituce podává několik ústavních stížností. Předseda vlády by podle opozičních stran a jejich právníků neměl smlouvy podepisovat do té doby, než o stížnostech relevantně rozhodne Ústavní soud. 

Na opoziční námitky dnes představitelé kabinetu reagovali názorem, že s podpisem smluv není důvod otálet. Vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) na tiskové konferenci po jednání vlády připomněla, že právě Ústavní soud na vládu a zákonodárce apeloval, aby dlouhou dobu nevyřešenou otázku církevních restitucí dotáhli co nejrychleji. 

Také ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) k odkladům nevidí důvod. "Jakékoliv odkládací účinky tady nejsou nařízeny, a dokonce podle našeho názoru nejsou ani na místě," řekl ministr financí. Vláda podle něj jedná tak, jak jí ukládá zákon. Na podpis smluv má přitom vláda čas do konce září. 

"Nechápu ten spěch, kterého jsme svědky," komentoval dnes postup vlády místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Nejsilnější česká politická strana, která podobu majetkového vyrovnání s církvemi kritizuje dlouhodobě, vládu vyzvala, aby smlouvy nyní neuzavírala. Kabinet by měl podle ČSSD počkat na verdikt Ústavního soudu o návrzích na zrušení restitucí. 

Sami sociální demokraté jednu ze stížností podali a mimo jiné v ní stojí, že vláda nemá oprávnění uzavírat soukromoprávní smlouvy s právnickými osobami o státním majetku. V případě, že by ústavní soudci stížnostem na restituce vyhověli, vznikne podle sociálních demokratů velmi komplikovaná situace; smlouvy budou obtížně vratné. 

K odkladu uzavření smluv vyzval také advokát Karol Hrádela, který je právním zástupce 18 předkladatelů senátorské stížnosti. Také podle něj by podpis měl být odložen, než Ústavní soud rozhodne. Opačný postup by prý mohl být považován za "obcházení rozhodovací činnosti Ústavního soudu" a mohl by mít negativní dopady v případě, pokud by ústavní soudci stížnosti vyhověli. 

Podobně se vyjádřily už v úterý Věci veřejné a dnes také KSČM, která též podala na restituce ústavní stížnost. "Předpokládáme, že vláda vyčká na rozhodnutí soudu a přeruší jednání, která s církvemi vede o smlouvách, na základě kterých k vydání majetku dojde. Pokud by v nich i nadále pokračovala, bylo by to v rozporu s dobrými mravy," poznamenal komunistický předseda Vojtěch Filip. 

Premiér Nečas se dnes po jednání vlády k podpisu nevyjádřil, ihned po jednání vlády odcestoval na dvoudenní cestu do zahraničí. 

Majetkové vyrovnání státu se 17 církvemi a náboženskými společnostmi počítá s vydáváním majetku, o který mohou církve žádat celý letošní rok. Dnes vládou odsouhlasené smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají podle nich církve získat během 30 let celkem náhradu 59 miliard korun. Největší částka, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou. 

Smlouva s každou církví obsahuje konkrétní sumu, kterou stát dané společnosti vyplatí jako jednu z forem vypořádání majetkových křivd, a také závazek vyplácet církvím ještě po dobu 17 let příspěvek na podporu činnosti. Ten dnes činí přibližně 1,5 miliardy korun ročně, ale bude se postupně snižovat, až ustane zcela. 

Církve si budou moci každý rok vybrat, zda a jak velkou část splátky přijmou v hotovosti a jakou v dluhopisech, vysvětlil dnes ministr financí. 

Jedna z církví, kterých se vypořádání týká, Bratrská jednota baptistů v únoru uvedla, že se k plánovanému společnému podepisování smluv o vypořádání mezi církvemi a státem zatím nepřipojí. Rozhodnout se má kolem 20. dubna.