"Vzniklo to na základě aktivit pana Marka Lauermanna, což je mladý člověk, potomek židovské rodiny, která částečně přežila holokaust jako jedna z mála kutnohorských rodin. Markovy aktivity jsou dlouhodobé, vydal několik publikací a ve spolupráci s námi nechal vytvořit i tuto pamětní desku," uvedl starosta Ivo Šanc.

Zástupci města se také rozhodli udělit čestné občanství kutnohorské rodačce Dagmar Lieblové, spoluzakladatelce a dlouholeté předsedkyni mezinárodního sdružení Terezínská iniciativa, jehož posláním je všestranná péče o bývalé vězně koncentračních táborů a lidi pronásledované nacismem.

Hrůzy holokaustu nesmí lidem zmizet z paměti

Lieblová patří k obětem nacistické genocidy Židů. Jako dítě prošla několika nejstrašnějšími nacistickými vyhlazovacími tábory, v Osvětimi ztratila celou rodinu. Za mimořádnou veřejnou aktivitu a přednáškovou činnost, kterou se angažuje pro to, aby memento holokaustu nikdy nevymizelo z paměti, jí prezident Václav Klaus loni propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka za zásluhy o rozvoj demokracie a lidských práv.

Na dějiny malé židovské komunity v Kutné Hoře, která se téměř vytratila z historické paměti města a jeho obyvatel, dlouhodobě upozorňuje sdružení Kultura do města. V minulosti například uspořádalo akci Rok židovské kultury nebo vydalo publikaci Židé na Kutnohorsku - Zapomenutí sousedé.

Kutnohorská synagoga byla postavena počátkem 20. století v secesním stylu. Nahradila starší modlitebnu z roku 1881. Ve 40. letech minulého století sloužila jako varhanářská dílna, později ji začal využívat sbor církve československé husitské. Při úpravách v 50. letech byla zbavena původního dekoru.