Podle informací ČTK by měl vypovídat například někdejší místopředseda sociálnědemokratické vlády a nynější předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. ČTK řekl, že to kvůli časovému odstupu považuje za zbytečné, privatizaci společnosti měl navíc na starosti někdo jiný.

Informaci o plánovaných výsleších ČTK potvrdila mluvčí Vrchního státního zastupitelství v Praze Irena Válová s tím, že se uskuteční výslechy lidí, které se nepodařilo vyslechnout loni v září. Tehdy si policie předvolala expremiéra Miloše Zemana a členy jeho někdejší vlády. "Já nevím, jestli jsou to vyšetřovatelé ze Švýcarska, a nevím, jestli jde o Mosteckou uhelnou. Vím, že postupně zvou všechny členy vlády z té doby, tak se tam v pondělí na chvíli zastavím," řekl Rychetský.

Předpokládá však, že toho policistům mnoho neřekne. "Vláda zasedá v průměru padesátkrát za rok, na každé schůzi vlády je v průměru 30 bodů, o kterých se hlasuje. Když si to vynásobíte, tak to jsou tisíce hlasování. A člověk si samozřejmě obhajuje a vysvětluje především svoje materiály. (...) K tomu se nedá vůbec nic říct, to je věc těch ministrů, kterých se to týká," uvedl. Připomněl, že ze všech schůzí vlády se pořizuje zvukový záznam a zápis. "Tam jsou informace přesné, kdežto rozvzpomínat se, co bylo před 15 lety, to je mimo moje možnosti," dodal.

Policisté vyslechli i Grégra nebo Špidlu

Česká policie a státní zástupci loni pro Švýcary vyslechli vedle Zemana například i exministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, který byl při privatizaci klíčovým ministrem, nebo někdejšího vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Zemanovy vlády Vladimíra Špidlu. Počátkem března Češi pro Švýcary vyslechli také Jiřího Martinka a Antonína Sýkoru. Podle deníku Mladá fronta Dnes (MfD) jde o lidi z okolí někdejšího předsedy ČSSD Stanislava Grosse, na jejichž účty prý v minulosti putovala část milionové provize z privatizace. Gross byl v době privatizace šéfem poslaneckého klubu ČSSD, v dubnu 2000 se stal ministrem vnitra. MfD v květnu napsala, že se švýcarská prokuratura chystá vyšetřování uzavřít a připravuje obžalobu.

Privatizace se uskutečnila na konci 90. let. Někdejší šéf Fondu národního majetku Roman Češka byl podle MfD přesvědčen, že lidé kolem Mostecké uhelné skoupili v 90. letech akcie státní firmy za její vlastní peníze. Policisté pak zjistili, že společnost ovládli podnikatelé pomocí peněz, které měla firma ukládat do rezervních fondů na budoucí rekultivace. Miliardové částky ale místo toho údajně odešly na zahraniční účty.

V roce 2008 byl ale případ v Česku odložen, později však byly podle Válové opět zahájeny úkony trestního řízení - pro podezření ze spáchání trestných činů podplácení a přijímání úplatku. Česko pak požádalo o právní pomoc Švýcary a obdrželo velké množství dokumentů. Válová uvedla, že listiny již byly přeloženy a v současnosti se vyhodnocují a analyzují.

Grossova klika

MfD v lednu napsala, že milionové provize z privatizace MUS před lety zprostředkovaně získali i tehdejší představitelé sociální demokracie. Stát akcie prodal za 650 milionů korun. Švýcarské úřady zdokumentovaly, že kupec 46 procent akcií mosteckých dolů, švýcarská Investenergy, těsně po rozhodnutí české vlády o prodeji poslal obří provizi pět milionů dolarů (tehdy přes 170 milionů Kč) na účet na Gibraltar.

K účtu měl podle MfD přístup zbrojař Pavel Musela - lobbista blízký Grossovi. Musela údajně peníze dále přerozděloval. Z dokumentů švýcarských úřadů podle deníku vyplývá, že část z provize byla přes Kypr převedena na účty Martinka a Sýkory. Podle květnových informací MfD měl k účtu Antonína Sýkory přístup jeho syn Robert, který byl v té době náměstkem ministra průmyslu a obchodu Grégra. "Jde o téhož Sýkoru, který před pár lety pomohl Grossovi náhle zbohatnout. Prodal mu za 20 milionů akcie firmy Moravia Energo a expremiér je krátce nato prodal dál za 100 milionů," připomněl v květnu deník. Grégr ovšem pro MfD popřel, že by na něho Robert Sýkora v souvislosti s prodejem těžební společnosti nějak tlačil. Gross podle MfD tvrdil, že s provizí za prodej dolů nemá nic společného.

Podle MfD spočíval hlavní problém původního vyšetřování v Česku v tom, že se česká policie pokoušela rozkrýt jen složité operace s akciemi. Netušila, že po privatizaci dolů vládou ČSSD odešla tajně od kupce provize ve výši 170 milionů korun, která skončila na účtech lidí blízkých ČSSD, napsal dříve deník s tím, že to zjistili až Švýcaři poté, co prolomili tamní bankovní tajemství a zajistili množství dokumentů.