Stěžovatelé z řad senátorů ODS chtějí svoji stížnost doručit soudu nejdříve v první polovině srpna, podle odhadu Jaroslava Kubery to ale bude na přelomu srpna a září. Pod výzvu čtyřem senátorům ODS se podepsalo celkem 22 jejich kolegů, kteří oslovili jmenovitě Kuberu, Jiřího Oberfalzera, Petra Pakostu, Jiřího Pospíšila. Oberfalzer se už ve čtvrtek ohradil proti tomu, že by s podáním otáleli. Podotkl, že příprava stížnosti, má-li být její text kvalitní, vyžaduje určitý čas. Výzvu 22 senátorů ve formě otevřeného dopisu, jehož text poskytla médiím místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD), podepsali například další místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), Jaromír Štětina z klubu TOP 09 a starostové a předsedové těchto frakcí. "Máte-li další pochybnosti o souladu lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem ČR, obraťte se na Ústavní soud ČR neprodleně, byť jsme přesvědčeni, že Ústavní soud vaše podání zřejmě odmítne," stojí v dopise.Již ve čtvrtek vyzval během schůze senátory ODS k tomu samému předseda senátního zahraničního výboru Jiří Dienstbier spolu s Gajdůškovou. "Pokud tak bezodkladně neučiníte, je povinností prezidenta republiky buď podat Ústavnímu soudu ČR vlastní žádost o posouzení, nebo lisabonskou smlouvu ratifikovat. K tomu jej současně vyzýváme," dodávají signatáři dopisu. Senát schválil lisabonskou smlouvu, která reformuje instituce EU, začátkem května. Ale ještě předtím se na něj obrátila skupina senátorů rovněž již s jednou stížností. Ústavní soudci však loni v listopadu neshledali rozpory mezi smlouvou a českým ústavním pořádkem. Bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl již dříve České televizi řekl, že pokud by se měl jako soudce zabývat připravovanou stížností, pak by ji zřejmě zamítl pro zjevnou neopodstatněnost. Podle autorů otevřeného dopisu vše vzbuzuje dojem, že jde o zneužívání důležitého právního institutu k politické obstrukci. Uvedli, že podobně jako český Ústavní soud, rozhodl nedávno i jeho německý protějšek. Ten ale dokončení ratifikace smlouvy pozastavil do doby, než budou posíleny spolurozhodovací pravomoci německého parlamentu při evropské integraci. Teprve poté může smlouvu podepsat německý prezident Horst Köhler. Podobné řešení zvolili i čeští zákonodárci. Pomocí novel příslušných zákonů zavedli například takzvaný vázaný mandát pro vládu. Vláda tak nebude moci souhlasit s převodem pravomocí na evropskou úroveň, pokud k tomu nebude mít souhlas parlamentu.