Na návrh lidovců to schválila Poslanecká sněmovna. Proti byly ODS a TOP 09.

Ihned po hlasování upozornil poslance ministr Gustáv Slamečka, že pokud bude muset vláda tendr zastavit, mohly by z toho pro Českou republiku vzniknout arbitrážní důsledky. "Pokud bude proces zastavený a zrušený, nikdo není schopen říct, jaké budou důsledky," varoval zákonodárce. 

S návrhem na zastavení tendru přišli lidovci. Podle jejich předsedy Cyrila Svobody tendr nahrává pouze jedné velké firmě. Kritizoval i způsob, jak byla vypsaná, že byla vyhlášena jako koncese, nikoliv jako klasické výběrové řízení.

Proti němu argumentoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) tím, že ministerstvo zatím žádnou smlouvu s žádnou firmou nepodepsalo, pouze chce zjistit, zda by nebylo pro stát výhodnější, zadat odstranění všech zátěží jedné společnosti. Kalousek navíc opakuje, že Svoboda byl jako člen vlády pro tuto zakázku a nikdy ji nezpochybnil.

Po téměř dvou hodinách jednání předstoupil před poslance i premiér Jan Fischer. Upozornil, že zatím běží lhůta pro předkládání nabídek, a pokud by vláda měla tendr zrušit, tak by to muselo být z některého důvodu, který vyplývá ze zákona o veřejných zakázkách. Podle Fischera se vláda domnívá, že žádný takový důvod splněn není. Nicméně vláda to bude zkoumat a zjistí-li důvody, tak to zruší, řekl Fischer. 

Ministerstvo financí vyhlásilo veřejný tendr na odstranění starých ekologických škod jednou velkou zakázkou na konci loňského roku. Cenové nabídky příští rok budou moci předložit čtyři firmy z původních šesti, a to Geosan Group, Marius Pedersen Engineering, Environmental Services a PPF. 

Hodnota garancí za neodstraněné ekologické závazky státu, které vznikly před rokem 1992, je přes 100 miliard korun. Jejich odstranění v jedné zakázce má podle ministerstva přinést finanční úspory a zrychlení sanace ekologických škod.