"Vychází to z obecného pocitu solidarity, který je vlastní každému člověku a na kterém je založeno i mezinárodní soužití. Všichni vidíme, že situace se jak v Maghrebu, tak na Předním východě, ale i na ukrajinsko-ruské hranici dramatizuje, množství lidí hledá vlastní útočiště a pomoc. Toto je naše povinnost," řekl novinářům kardinál Dominik Duka. Poukázal na to, že kvůli problémům s novodobými formami terorismu je potřeba, aby k tomuto jednání církev přistoupila ve spolupráci se státem a jeho bezpečnostními složkami. Kardinál by měl o této pomoci církve jednat s premiérem.

Podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera má církev už dnes neoficiální nabídky od různých lidí, kteří jsou ochotni někoho přijmout. "Vím, že to nemůžeme udělat bez jednání s obcemi. Je potřeba to projednat s obecní správou, nechceme dělat někde napětí," řekl Graubner. Církev má podle něj na druhou stranu navázané také kontakty s lidmi, kteří pomoc potřebují. "Například nás navštívil arcibiskup, který žije v Kurdistánu s 50 tisíci křesťany, kteří byli vyhnáni Islámským státem a žijí tam pod stany. Jednáme o konkrétních možnostech," doplnil Graubner.

V prohlášení, které vydali na České biskupské konferenci (ČBK) na Velehradě, stojí, že biskupové vnímají "naléhavost potřeby solidarity s oběťmi válek a náboženské nenávisti, ale i obavy naší společnosti plynoucí ze současného přílivu migrantů do Evropy." Podle ČBK je přitom potřeba rozlišovat mezi uprchlíky postiženými válkou, hladem či nestabilitou, kteří pomoc potřebují, a ekonomickými migranty. Vládu biskupové vyzývají, aby se k problematice postavila s rozhodností. Po dohodě zároveň nabízejí aktivní pomoc prostřednictvím jednotlivých farností. Stát by měl mít na starosti otázku bezpečnosti.

K otázce migrace se už vyjádřili i čeští evangelíci. Čeští politici podle nich prokázali minimální odvahu v pomoci uprchlíkům. Českobratrská církev evangelická (ČČE) žádá představitele státu, aby urychleně jednali a nestrašili lidi. "Zároveň se obracíme na sbory ČCE, aby hledaly možnosti, jak poskytovat následnou pomoc k začlenění všech, kdo chtějí s námi žít. Ostatně některé sbory církve takovou pomoc již dříve zahájily," uvedla synodní rada církve.

Církev pomáhá uprchlíkům také v sousedním Německu. Podle Katolického týdeníku na 222 katolických i protestantských kostelů poskytuje na základě pravidel daných Německou ekumenickou komisí pro církevní azyl přístřeší 400 uprchlíkům. Většina z nich by na základě záporného vyřízení azylové žádosti měla území Německa opustit. Starodávné právo církevního azylu nicméně umožňuje okamžité naplnění této litery pozdržet.