Socialisté už podle něj katolickou církev o schůzku požádali, termín ale ještě není stanoven. Se zástupci církví chtějí jednat o revizi církevních restitucí. Holub však zopakoval, že církve nemohou z původní dohody se státem ustoupit, protože by pak nemohly naplnit očekávanou službu ve společnosti. 

"V tuto chvíli se pan kardinál (Dominik Duka) kloní k tomu, že by bylo vhodné, aby to byla schůzka, která bude ve stejném složení, jak se o dohodě původně vyjednávalo. To znamená, aby tam byli představitelé Ekumenické rady církví a Federace židovských náboženských obcí," řekl Holub. 

Pokud by se schůzka uskutečnila v nejužším složení, se socialisty by se sešel předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml, předseda České biskupské konference kardinál Duka a předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Podle Holuba jde o rovnocenné skupiny zástupců církví a náboženských obcí, jež společně postupují i s ohledem na zákon, který se na ně vztahuje. 

Ruml, který je právě v Austrálii, dnes řekl, že jej z ČSSD ještě nikdo nekontaktoval. Případnou schůzkou se bude zabývat, až se příští středu vrátí. Se socialisty je připraven se setkat také předseda Federace židovských obcí Papoušek. "Je možné, že jednání bude mít pozitivní výsledek a nějaké řešení, ale také nemusí mít. Uvidíme," konstatoval. 

Věnuje se charitě, provozuje domovy pro seniory, školy a hospice

Holub uvedl, že církve chtějí ČSSD vysvětlit, jakým způsobem se dospělo k údajům, které sloužily jako podklad pro zákon o majetkovém vyrovnání. "Ze včerejšího vyjádření pana Zaorálka máme dojem, že sociální demokracie tyto věci buď v minulosti nestudovala, nebo na to neměla čas. Věříme, že pokud toto bude možné, tak bude jasné, že to, co dnes je již součástí zákona, je kompromis, který je na hraně toho, aby církve byly schopny splnit službu společnosti," zdůraznil Holub. 

Konkrétně katolická církev se věnuje například charitě, provozuje domovy pro seniory, školy a hospice. Podle Holuba by do budoucna chtěla více rozvíjet takzvané mobilní hospice. 

Jestliže má být podle Holuba naplněna úloha církví ve společnosti, tak to nebude možné bez finančních prostředků. Proto se domnívá, že církve nemohou ustoupit z dohodnutých finančních náhrad. Stát dospěl s církvemi k dohodě po více než dvou desetiletích, kdy padl komunistický režim. 

Zákon o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat finanční náhradu 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň se bude během 17 let snižovat až na nulu příspěvek na podporu jejich činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.