Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina ale dnes prohlásil, že mu dělá potíže pochopit smysl poslanecké žádosti k prokuratuře ohledně nezávislosti Pobaltí. "V Kremlu jsme o takové iniciativě nevěděli. A upřímně řečeno mám problém pochopit jádro tohoto návrhu," řekl Dmitrij Peskov.

Stejně tak i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že o poslanecké iniciativě nic neví.

Krátce poté mluvčí generální prokuratury ujistila, že poslanecká žádost o prověrku nezávislosti Pobaltí "nemá žádnou právní perspektivu". Leckteré žádosti adresované prokuratuře jsou "zbaveny zdravého rozumu", řekla agentuře TASS mluvčí Marina Gridněvová.

Generální prokuratura ještě v úterý tvrdila, že poslaneckou žádost posoudí. Poslanci Jevgenij Fjodorov a Anton Romanov argumentovali, že nezávislost Estonska, Litvy a Lotyšska uznala Státní rada SSSR, což byl podle jejich názoru neústavní orgán, který "způsobil obrovské škody suverenitě, bezpečnosti státu a obranyschopnosti země" v závěru sovětské éry.

Estonská ministryně zahraničí Keit Pentusová-Rosimannusová agentuře Reuters řekla, že jde o další příklad vzmáhajících se imperiálních nálad v Rusku, jakkoli právně se jedná o naprostou absurditu.

Vztahy mezi Moskvou a pobaltskými státy, které Rusko anektovalo na počátku druhé světové války, jsou dlouhodobě pošramocené. Napětí však ještě stouplo po propuknutí proruského povstání na ruskojazyčném východu Ukrajiny. Všechny tři pobaltské státy mají početné ruské menšiny a také je znervóznilo Putinovo loňské prohlášení o právu vojensky zasáhnout na ochranu krajanů v cizině.

Estonsko, Litva a Lotyšsko jsou členy Severoatlantické aliance a Evropské unie. Někteří analytici však varují, že právě zde by Putin mohl otestovat odhodlání Západu bránit své nové členy.