"Desátého června 1942, dlouho před tím než civilizovaný svět objevil pro sebe hrůzy vyhlazovacích táborů, zástupná smrt obyvatel Lidic otevřela mezinárodnímu společenství oči a vyjevila zvířecí podstatu nacismu," uvedl Nečas. Podle něj vypálení obce a vyvraždění jejích obyvatel "znamenalo zlom v zápase o Evropu", zpráva o události "donutila mnohé vyhlásit nacismu boj na život a na smrt". Pod dojmem lidické tragédie vlády Francie a Británie začaly považovat mnichovskou dohodu na neplatnou, řekl ministerský předseda. Podle něj památka mučedníků vrací smysl českému vlastenectví.

Lidice nacisté vypálili právě 10. června 1942, a to po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na místě zastřelili 173 lidických mužů. Masakr nepřežilo 340 obyvatel obce, z toho 88 dětí.

Gauckovo gesto

"Lidické děti, jejich rodiče a prarodiče byli těmi, kdo v důsledku pomohli nacisty porazit," řekla ve svém vystoupení v Lidicích předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Podle ní odpovědí na otázku, zda "tato daň" v podobě životů lidických obyvatel byla přípustná, je představa, co by se dělo, kdyby se atentát nestal. Teror by sílil a obětí přibývalo, uvedla šéfka dolní parlamentní komory.

Nečas i Němcová dnes ocenili gesto německého prezidenta Joachima Gaucka, který v dopise prezidentu Václavu Klausovi vyjádřil lítost nad lidickým masakrem a uznal odpovědnost Německa za tento čin. Klaus se pietního aktu neúčastnil. Odjel do Los Angeles, kde má mít vystoupení na konferenci. Opoziční ČSSD to kritizovala.