Už minulý týden soud odmítl Okamurův návrh na odklad voleb. V pondělí se soudci při neveřejné poradě pléna dohodli, jak naloží s celou stížností. Nález se však musí vždy oznamovat veřejně, proto na dnešek soud svolal vyhlášení. Okamura však ve sněmovně Ústavního soudu není, nepřišla ani jeho advokátka Klára Samková.

Okamuru vyřadilo z přímé volby ministerstvo vnitra. Po kontrole petičních archů a odpočtu neplatných podpisů totiž klesl pod hranici 50.000 podporovatelů. Spolu s Janou Bobošíkovou a Vladimírem Dlouhým, kteří dopadli stejně, se Okamura obrátil na Nejvyšší správní soud. Ten však do voleb vrátil pouze Bobošíkovou, která se tak stala devátým a posledním registrovaným uchazečem o Hrad.

Následně Okamura podal ústavní stížnost. Dožadoval se toho, aby mu soudci umožnili kandidaturu. Zároveň navrhl, aby soud vyškrtl z ústavy podmínku, podle které musejí nezávislí uchazeči o post prezidenta nasbírat alespoň 50.000 podpisů. Dále Okamura zpochybnil dva paragrafy v prováděcím zákoně, které upravují náležitosti kandidátních listin, podmínky jejich registrace a způsob kontroly údajů v peticích. Navrhl zrušit také dvoudenní lhůtu pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí vnitra o registraci kandidáta. Je prý příliš krátká.

U Ústavního soudu stále leží ještě stížnost dalšího neregistrovaného kandidáta Karla Světničky, jenž nenasbíral potřebných 50.000 podpisů a vnitro jej do přímé volby nepustilo. Světnička žádal odklad voleb, zrušení změny ústavy i celého prováděcího zákona. Soud zatím nerozhodl ani o stížnosti Zbyška Dřevojana ze Znojma, jenž uplatnil výhrady vůči právní úpravě přímé volby. Naopak už soudci odmítli stížnosti neregistrovaných kandidátů Anny Kašné, Jiřího Kesnera a Petra Cibulky, stejně jako aktivisty Lukáše Kohouta.