Podle šéfa sněmovní frakce Petra Tluchoře, poslanci občanské demokracie pro smlouvu ruku nezvednou. Na společné tiskové konferenci Topolánek uvedl, že dokument ještě neprojednaly všechny sněmovní výbory. Vládní koalice proto zřejmě navrhne přerušení projednávání lisabonské smlouvy do 3. února příštího roku. "Nemíníme schůzi blokovat, na druhé straně nejsme připraveni o této smlouvě hlasovat," konstatoval Topolánek s tím, že ODS chce pouze téma odsunout na příští rok. Šéf ČSSD Jiří Paroubek reagoval slovy, že případné přerušení by ČSSD podpořila, a to s ohledem na "pozitivní vývoj v koalici". "Já se do toho míchat nebudu, to je věcí poslanců," reagoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na dotaz, zda rozhodnutí ODS nezkomplikuje české diplomacii život. "Dnešní přerušení není definitivní rozhodnutí, že nebudeme ratifikovat lisabonskou smlouvu," zdůraznil premiér a staronový předseda ODS Topolánek. Ratifikační proces by podle něj mohl pokračovat na první schůzi sněmovny v příštím roce. ČR by se tak stala předsednickou zemí EU bez toho, aby měla lisabonskou smlouvu schválenou. S pohledem ODS byli seznámeni i koaliční partneři. "Mám pocit, že jsme v tomto ve shodě," doplnil. Koaliční KDU-ČSL však chce prosadit ratifikaci lisabonské smlouvy ještě do konce letošního roku. Ministr Cyril Svoboda řekl, že je třeba splnit usnesení lidoveckého širšího vedení, a smlouva by tak měla být přijata nejpozději do Silvestra. Podle Topolánka jsou k přerušení tři důvody. Prvním je, že se až příští týden sejde s Paroubkem, aby jednali o toleranci opozice v době českého předsednictví EU. Zahraničněpolitický expert ČSSD Lubomír Zaorálek ale připomněl, že po rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že smlouva není v rozporu s českou ústavou, není důvod s jejím přijetím otálet. "Pokud se to nestane, tak to bude především komplikace pro premiéra a vládu a nebude jim to usnadňovat situaci," řekl. Podotkl, že vicepremiér pro Evropu Alexandr Vondra (ODS) požádal, aby sněmovna v některých týdnech během předsednictví vůbec nejednala vzhledem k rozsáhlé a náročné agendě, která bude s předsednictvím spojena. Dalším důvodem je část usnesení víkendového kongresu ODS, která nepřímo váže ratifikaci lisabonské smlouvy na ratifikaci smluv o vzniku radaru protiraketové obrany USA. "Nemyslím si, že se může jednat o nějaké vázání, o nějaký explicitně podepsaný závazek. Na to nebude ochotná sociální demokracie přistoupit. Myslím si, že nemůže jít ani o nepsanou dohodu," vysvětlil předseda ODS. Závazek podmiňující přijetí "Lisabonu" přijetím radaru tedy Topolánek od ČSSD nečeká. Třetím důvodem je, že některé výbory ještě k lisabonské smlouvě nepřijaly své usnesení. Speciálně v otázce takzvaného pasarele musí podle Topolánka dojít ke změně jednacího řádu sněmovny a Senátu, která umožní jeho implementaci tak, jak jej vláda chápe. "To jest, že vláda nemůže pouze svým rozhodnutím přistoupit na postoupení některých dalších pravomocí na evropskou úroveň bez souhlasu parlamentu," vysvětlil premiér. O příslušné změně by se podle něj mělo jednat v zahraničním výboru i výboru pro evropské záležitosti. Tluchoř připomněl, že aby smlouva získala souhlas Poslanecké sněmovny, musí pro ni zdvihnout ruku 120 poslanců. "Zcela kategoricky říkám, že členové poslaneckého klubu tyto hlasy do dokončení jednání ve výborech nejsou schopni a ochotni poskytnout. Pokud by přeci jen se někdo odhodlal k takovému hlasování to nechat dojít, musí na sebe převzít odpovědnost," zdůraznil šéf poslanců ODS. Připomněl, že hlasování není možné opakovat. O svolání schůze sněmovny požádala opoziční ČSSD, která usiluje o schválení smlouvy, jež má reformovat rozšířenou Evropskou unii, ještě do konce roku. K ratifikaci před zahájením českého předsednictví EU, kterého se Česko ujme na půl roku v lednu, se kloní i vládní lidovci a zelení. Řada občanských demokratů s ní naopak nesouhlasí. Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) potvrdil, že projednávání lisabonské smlouvy bude zařazeno na nadcházející schůzi horní komory. Výsledek ale nechtěl odhadovat. "Nevím, jestli to dokončíme i s hlasováním, nebo jestli kvůli devadesátistránkovému textu od Ústavního soudu to vrátíme výborům," uvedl Sobotka. Podle něj je třeba nechat prostor pro ne politická, ale faktická jednání nad závěrem ústavních soudců.