Oznámil to dnes ve Stockholmu Nobelův výbor, jenž ocenil Shechtmanovy objevy takzvaných kvazikrystalů z roku 1982. To podle královské švédské akademie věd zásadně změnilo pohled na pevnou hmotu.

Kvazikrystaly mají strukturální formu, která ale nevykazuje periodickou pravidelnost. "Na rozdíl od předchozí domněnky, že atomy jsou usazeny uvnitř krystalů v symetrických vzorcích, Shechtman ukázal, že atomy v krystalu by mohly být usazeny ve vzorcích, které se nemusí opakovat," uvedla dnes švédská akademie.

"Jeho objev byl krajně kontroverzní. Během obhajování svých objevů ho žádali, aby opustil svou výzkumnou skupinu. Jeho boj však později přinutil vědce k přehodnocení své představy o samotné podstatě hmoty," uvádí se ve zdůvodnění.

Poprvé nalezeny v přírodě

Kvazikrystaly postupně bylo možné vyrobit v laboratořích, když v roce 2009 byly poprvé objeveny ve volné přírodě ve vzorcích minerálů v jedné z ruských řek. Kvazikrystalická struktura byla objevena v jednom z nejodolnějších druhů oceli, která se používá ve výrobcích jako holící čepelky nebo tenké jehly používané při operacích očí. Kvazikrystaly nalezly uplatnění také například v některých druzích LED diod, jako tepelná izolace ve spalovacích motorech či jako součást nepřilnavého povrchu pánví.

Izraelský vědec působící na Izraelském technickém institutu v Haifě se nemusí s nikým dělit o částku ve výši deset milionů švédských korun (asi 27 milionů korun), která je s oceněním spojena. Nobelovy ceny ve vědních oborech mohou dostat až tři osobnosti najednou, což se také často děje. V pondělí dostali Nobelovu cenu za lékařství tři imunologové a v úterý cenu za fyziku trojice astrofyziků.

Předání 10. prosince

Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce Alfreda Nobela, jenž založil tradici oceňování vědců, literátů a osobností, které přispěly k míru. První Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1901.

Ohlašování laureáta Nobelovy ceny v oboru chemie bylo letos sledováno s větším napětím než jindy. OSN totiž letošní rok vyhlásila Rokem chemie na počest stého výročí udělení Nobelovy ceny za chemii Marii Curie-Skłodowské, objevitelce umělé radioaktivity.

Loni dostali Nobelovu cenu za chemii Američan Richard Heck a Japonci Japonci Eiiči Negiši a Akira Suzuki za odhalení postupu vytváření křížových vazeb ve složitých organických molekulách využitelných při výrobě nových materiálů, v elektronice i ve farmacii.