Meziročně daly firmy na vědu víc o čtyři miliardy, zatímco výdaje státu na vědu a výzkum klesly téměř o miliardu. Čtvrtina výdajů podnikatelského sektoru šla do vývoje automobilového průmyslu, dále do strojírenství a farmaceutického průmyslu. Na vysokoškolském výzkumu se soukromé firmy podílely asi jedním procentem.

"Slyšíme o formální spolupráci podniků a vysokých škol, příjmy z podnikatelských zdrojů tam nenalézáme, pohybují se kolem jednoho procenta," řekl novinářům expert ČSÚ Martin Mana. Výdaje na výzkum v podnikatelském sektoru pocházejí naopak ze 13 procent z veřejných zdrojů. Výzkum na vysokých školách byl loni financován z 87 procent z veřejných zdrojů, 8,6 procenta výdajů na vědu hradily univerzity ze zahraničních zdrojů a další čtyři procenta z vlastních zdrojů.

Deset procent investic pochází od zahraničních firem

Soukromé firmy investovaly loni do vědy 28,9 miliardy korun, tedy téměř polovinu celkových výdajů. Deset procent investic do vědy, tedy šest miliard korun, pochází od zahraničních firem.

Stejně, jako je podnikatelský sektor hlavním zdrojem financí v české vědě, je také hlavním sektorem, kde se spotřebovávají. Loni soukromé firmy přijaly 60 procent veškerých prostředků do vědy, na druhém místě byl státní sektor, přestože se jeho podíl na celkových výdajích v posledních deseti letech snížil, a to především ve prospěch vysokých škol. Jejich podíl se loni vyrovnal na 19, respektive 18 procent. V roce 2000 spotřebovával státní výzkum 25 procent investic do vědy, vysokoškolský 14 procent.

Rakušané dávají na vědu třikrát víc než Češi

Vzhledem k nadvládě podnikatelského sektoru v českém výzkumu se nejvíc peněz vkládá do experimentálního vývoje (25,3 miliardy korun). Na aplikovaný výzkum šlo 17,9 miliardy korun a na základní výzkum, který je dominantou především státního sektoru, pak zbylých 15,9 miliardy korun.

Celkově Česko investuje do vědy a výzkumu ve vztahu k HDP víc než Itálie, Řecko nebo Španělsko. S 1,6 procentem HDP za průměrem EU ale zaostává zhruba o 0,3 procenta. V porovnání s Maďarskem jsou investice do vědy v Česku dvojnásobné, se Slovenskem sedminásobné. Například Rakušané ale dávají na vědu třikrát víc než Češi, uvedl Mana na tiskové konferenci. Nejvíc v poměru k HDP investují do vědy Finové (3,96 v roce 2009), Švédové (3,62 v roce 2009) a Korejci (3,36 v roce 2009).

Nejhůř na tom jsou v Ústeckém a Karlovarském kraji

Průměrně rostly celkové výdaje na vědu v Česku mezi lety 2000 až 2009 každý rok o šest procent, průměr EU činí 2,5 procenta ročně. Přeborníkem je v tomto ohledu Čína s meziročním růstem ke 20 procentům.

Věda a výzkum jsou nejvíce zastoupeny v hlavním městě, Středočeském kraji a také v Jihomoravském kraji, výdaje tam přesahují 1,6 procenta HDP. V podnikatelském sektoru vedou Středočeský a Pardubický kraj. Nejhůř na tom jsou ve všech sektorech investice do vědy a výzkumu v Ústeckém a Karlovarském kraji.