Také podle předsedy lidoveckých poslanců Jiřího Miholy název plně vystihuje události z období, kdy "svoboda a demokracie byla v našich končinách narušena jak nacistickou, tak nepoměrně déle komunistickou totalitou". Simeon Karamazov (ODS) po proslovu bývalého předsedy komunistů Miroslava Grebeníčka o tom, jak se současný režim ovlivňuje výklad dějin, označil novelu za další komunistický pokus o relativizaci historie.

"Navrhovaná změna by mohla vyvolat dojem, že se 17. listopadem jsou spojováni především studenti a až na druhém místě hodnoty, jakými jsou svoboda a demokracie," upozornila ve svém stanovisku už bývalá vláda Jiřího Rusnoka. "My to klidně obrátíme, a dáme první Den boje za svobodu a demokracii a poté Mezinárodní den studentstva, jestli je to pro vás tak důležité. Pro nás je důležitý ten Mezinárodní den studentstva," řekla za předkladatele Kateřina Konečná.

Komunisté návrh zdůvodnili tím, že veřejnost ztrácí po vědomí o událostech spojených se 17. listopadem 1939. Připomínají také, že Mezinárodního dne studentstva byl v roce 1990 přejmenován na Den boje studentů za svobodu a demokracii a později na Den boje za svobodu a demokracii.

Dne 17. listopadu 1939 byli za nacistické okupace pozatýkáni studenti, následně popraveni studentští funkcionáři a uzavřeny české vysoké školy v souvislosti s demonstrací proti německé okupaci, v níž se změnil pohřeb studenta Jana Opletala. Opletal podlehl zranění, které utrpěl při manifestaci ke vzniku Československa 28. října 1939.

O 50 let později se 17. listopadu v Praze konala pietní studentská demonstrace, připomínající si právě Mezinárodní den studentstva. Následný pochod byl na Národní třídě brutálně zastaven tehdejší komunistickou policií. To odstartovalo pád komunistického režimu v tehdejším Československu.