Íráčané, kteří odešli z Česka, budou moci v Německu zůstat

Většina íráckých uprchlíků, kteří odešli do Německa, bude moci za hranicemi zůstat. Ve spolkové zemi dostanou církevní azyl. Vrátit se do Česka zřejmě budou muset jen tři z nich, které se už německý policie pokoušela koncem července vrátit.
Skupina 25 iráckých křesťanů, kterou do Česka v rámci zvláštního programu přivezl Nadační fond Generace 21, do Německa odešla začátkem dubna. Pětice z nich má ve spolkové republice rodinu, a tak směla zůstat.
Zbylých 20 Iráčanů se z rozhodnutí německých úřadů mělo vrátit do Česka, které je za jejich azylové řízení zodpovědné. Sedmnáct z nich ale 17. července dostalo církevní azyl od Evangelické jednoty bratrské v saské obci Herrnhut.
A právě církevní azyl je podle statistik prakticky zárukou toho, že budou moci nadále setrvat v Německu. Z 332 církevních azylů pro 531 lidí, které byly loni ukončeny, jich 323 pro 513 lidí skončilo z pohledu náboženských společností úspěchem, tedy tím, že běženci mohli v Německu alespoň dočasně zůstat.
V případě 323 běženců přitom církevní azyl skončil uplynutím šestiměsíční lhůty, po níž je podle dublinských dohod automaticky za azylové řízení zodpovědné Německo.
To, že se církevní azyl běžně používá i z taktických důvodů, potvrzuje Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF). "To je výhoda církevního azylu, že se do něj jde, aby lhůta uběhla," řekla mluvčí úřadu Edith Avramová. "Nikdo nepůjde a nebude se silou snažit tahat lidi z církevního azylu," poznamenala také s tím, že BAMF nyní znovu přezkoumává žádost skupiny o azyl v Německu.
Do Česka by se mohla vrátit nejspíš jen trojice Iráčanů, kteří nemají církevní azyl a které saská policie už jednou - 25. července - chtěla poslat zpět do ČR. To se ale nepodařilo. "Nebyli na místě, zmizeli," uvedla Avramová s tím, že policie neví, kde jsou. Pokud na ně během šestiměsíční lhůty narazí, měla by je vrátit do Česka.
Evangelická jednota bratrská se zatím k případu nechce vyjadřovat. Za hlavní považuje nyní ochranu běženců, kteří se obávali, že by je Česko poslalo zpátky do Iráku.
Odjezd skupiny Iráčanů měl v České republice vážné dopady na celý projekt přesídlování běženců z míst postižených válkou. Program na přesídlování křesťanských běženců byl nejprve pozastaven a později vláda rozhodla, že nebude pokračovat. Nadační fond do země dopravil 89 uprchlíků, podle původních plánů jich mělo přijet 153.