Tripartita se neshodla na daňové reformě, v jejímž rámci má být zrušen například koncept superhrubé mzdy a zrušeno daňové zvýhodnění některých zaměstnaneckých benefitů.

Na konkrétní výši růstu minimální mzdy se tripartita nedohodla. "Oznámil jsme našim partnerům na tripartitě, že na základě argumentů a stanovisek předložím vládě návrh ve dvou variantách," řekl Drábek. V té první by se měla minimální mzda zvýšit na 8400 korun měsíčně a v té druhé na 8500 korun měsíčně. O případném dalším navýšení se bude jednat v polovině příštího roku.

Ocenění za nekvalifikovanou práci

Návrh přinese i další změny, které se týkají výše minimální mzdy pro mladistvé. Nemělo by tak být již možné vyplácet jim sníženou minimální mzdu. V současnosti jim může být snížena sazba na 80 procent a u zaměstnanců mezi 18 až 21 roky po dobu prvních šesti měsíců na 90 procent. "Minimální mzda je ocenění za nekvalifikovanou práci," řekl Drábek. Proto by podle něj neměla být krácena.

Českomoravská konfederace odborových svazů na jednání přicházela s představou, že by se minimální mzda měla zvýšit o 15 procent, tedy na 9200 korun. O tolik podle nich vzrostla od posledního zvýšení v roce 2007 inflace. Zaměstnavatelé trvali spíše na nižší částce. Podle pondělního vyjádření prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka si představovali nárůst o 300 nebo 400 korun.

"Těch pár stovek milionů nestojí za to"

Minimální mzda nebyla jediným tématem dnešního jednání tripartity. Na programu byla také daňová reforma. Ministerstvo financí chce v jejím rámci zrušit například koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent. Nová sazba daně by měla být počítána z hrubé mzdy a činit 19 procent. MF plánuje rovněž v rámci daňové reformy zrušit zhruba čtvrtinu z celkových 118 výjimek, například daňové zvýhodnění stravenek, režijních jízdenek a osvobození do pojistného pro odstupné.

Tripartita se na ničem konkrétním ohledně reformy nedohodla. Výhrady k reformě mají jak odbory, tak zaměstnavatelé. Shodně kritizují především zrušení daňového zvýhodnění benefitů. Bude to podle nich mít dopad na zdraví zaměstnanců a zhorší to situaci restauračních zařízení. Podle odborů navíc zrušení benefitů jejich nahrazení změnami v daních není výhodné pro lidi s nízkými příjmy. "Těch pár stovek milionů nestojí za to," varoval Hanák před možnými sociálními konflikty, které by zrušení benefitů mohlo přinést.

Zdušení daňového zvýhodnění benefitů, které prosazuje ministr financí Miroslav Kalousek, nemá plnou podporu ani ve vládě. Proti se vyslovily již dříve Věci veřejné. "Určitě je nikdo nezakáže, budeme dále jednat o míře jejich zvýhodnění," řekl serveru iDNES.cz po jednání triparity ministr Drábek. To, že zatím stravenky nejspíš nepadnou, řekl serveru také ministr průmyslu Martin Kocourek z ODS. "Zatím nikoli, alespoň z pohledu ministerstva průmyslu a obchodu," řekl.

Seznam profesí není dopředu určený

Tripartita dnes schválila koncept takzvaných předdůchodů, tedy předčasných důchodů pro lidi s namáhavými profesemi. Na nich se již koncem června shodl expertní tým tripartity. Zaměstnanci z namáhavých profesí by podle něj mohli odcházet do důchodu o jeden až pět let dříve, než je dáno zákonem. Seznam profesí není dopředu určený. U jednotlivých zaměstnavatelů by se stanovil v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu.

Za tyto lidi by zaměstnavatel spořil na zvláštní účet u penzijního fondu částku ve výši dvou až tří procent mzdy, a to nad její rámec. Z naspořené částky by se potom předdůchody vyplácely. Neshoda ovšem panovala v tom, kdy předdůchody zavést. MF navrhuje leden 2014. "My chceme, aby to bylo účinné dříve," řekl předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša.