Kromě úřadu vlády mělo být terčem také sídlo vládní Norské dělnické strany. Jako třetí cíl zvažoval budovu parlamentu, radnici v Oslu, královský palác či redakci velkých novin. Dvě nálože o hmotnosti jedné tuny a jedna stokilová bomba měly být nastraženy v automobilech. Obžalovaný to dnes uvedl před soudem v norské metropoli, kde proces s ním pokračuje čtvrtým dnem.

Královský palác jako cíl atentátu Breivik podle svých slov okamžitě zamítl, protože je příznivcem monarchie. Některé další možné terče, včetně redakce největšího norského deníku Aftenposten, se mu prý nezdály vhodné, protože by exploze zabila příliš mnoho civilistů.

Zjistil slabá místa

Zabýval se nicméně i úvahami napadnout takzvaný Blitz-huset, objekt v centru Osla, který je útočištěm levicových radikálů, redakci listu Dagbladet, Verdens Gang, veřejnoprávní televizi NRK nebo každoroční celostátní novinářskou konferenci. Před útoky prý Breivik obezřetně prozkoumával terén, aby zjistil slabá místa svých cílů.

Vzhledem k tomu, že nedokázal vyrobit před chystanými útoky více než jednu bombu, zvolil nakonec strategii počítající s jedním pumovým útokem a následnou střelbou. "Prvořadým cílem bylo zabít celou vládu, včetně premiéra," prohlásil.

Breivik dnes konstatoval, že nečekal, že se mu po pumovém atentátu na vládní úřady v centru Osla loni 22. července podaří z metropole nepozorovaně uniknout. Hraním počítačových her se připravoval na přestřelku s policií a své šance na přežití odhadoval na méně než pět procent.

Šílená střílečka

Atentátník prohlásil, že očekával střet s ozbrojenou policií, když po explozi, která si vyžádala osm mrtvých, odjížděl z Osla k nedalekému ostrovu Utöya. Cestou však Breivika nikdo nezastavil a obžalovaný na ostrově pozabíjel 69 členů letního tábora mládežnického křídla sociálnědemokratické strany. "Cílem bylo zabít všechny," tvrdí Breivik. Nejvíce měl prý spadeno na někdejší socialistickou premiérku Gro Harlemovou Brundtlandovou, té chtěl uříznout nožem hlavu. Další na řadě měl být šéf socialistické mládeže Eskil Pedersen. Ostatní lidi na ostrově chtěl vyděsit a nahnat do vody. "Doufal jsem, že se utopí," uvedl.

Breivik vypověděl, že od léta 2006 hrál rok nepřetržitě počítačovou hru World of Warcraft. Trávil u ní 16 hodin denně ve svém pokoji v domově své matky. Breivik se ale údajně tehdy hraním této oblíbené online strategické hry, při níž jednotliví účastníci zaujímají různé role ve fantasy světě, ještě cíleně nepřipravoval na vraždění.

Jako přípravu na masakr ale později použil "střílečku" Call od Duty: Modern Warfare, u níž se učil mířit na osoby. Koupil si také za 12.000 norských korun (téměř 40.000 Kč) holografický zaměřovací systém, na němž trénoval.

Jména z norské mytologie

Bezprostředně před útoky se připravoval i po fyzické stránce: mimo jiné plnil batohy kamením a chodil s nimi na dlouhé túry, aby posílil zádové svalstvo. Kvůli tomu, aby dostal potřebné povolení ke koupi zbraně, se přihlásil do střeleckého klubu. Pracoval rovněž na svém manifestu, který však podle dnešního Breivikova přiznání je zz 60 procent opsán od jiných evropských autorů.

Breivik dnes také prozradil, že dal svým zbraním jména z norské mytologie, která na ně napsal runovým písmem. Pušku nazval Gungnir podle oštěpu hlavního boha severské mytologie Ódina, pistoli pojmenoval Mjölner podle kladiva boha války Thóra a vůz, kterým dojel na ostrov Utöya, nazval Sleipner podle osminohého Ódinova koně.

Atentátník se ke svým činům před soudem přiznal, vinu ale odmítá. Tvrdí, že jednal v sebeobraně, aby ochránil Norsko a celou Evropu před islamizací a před přistěhovalectvím.

Proces s Breivikem, který začal v pondělí, by měl trvat asi deset týdnů a rozsudek se čeká koncem července. Obžalovanému hrozí 21 let vězení, přičemž tento trest lze v Norsku opakovaně prodlužovat až na doživotí.

Psali jsme:

Zabiják Breivik si z věznice dopisuje se stoupenci

Breivik o atentátech: Udělal bych to znovu

Proces s bestií: Těžká zkouška pro přeživší a pozůstalé