Celkový objem změn by měl být 11 miliard korun, což podle místopředsedy strany Bohuslava Sobotky představuje zhruba jedno procento celkových výdajů.

Ty budou činit 1,185 bilionu korun, sněmovna je už schválila a stejně jako s celkovými příjmy a s deficitem je nelze měnit. ČSSD chce zamezit snížení platů ve veřejném sektoru o čtyři procenta, který už dříve schválila sněmovna.

Zachování platů na úrovni roku 2009 si podle Sobotky vyžádá zvýšení prostředků pro tuto kapitolu o sedm miliard korun. Sociální demokraté také chtějí zvýšit rozpočet kapitoly ministerstva zemědělství o 1,5 miliardy korun.

"Jde o posílení prostředků na přímé platby pro naše zemědělce tak, abychom vyrovnali jejich konkurenceschopnost," řekl Sobotka. Nyní zemědělce poškozuje, že jejich konkurenti v Německu a v Rakousku dostávají vyšší dotace od Evropské unie.

O dalších 3,8 miliardy korun chce ČSSD posílit platby pro poskytovatele sociálních služeb. Dvě miliardy chtějí sociální demokraté najít mimo rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí, 1,8 miliardy by se mělo najít uvnitř této kapitoly. Peníze na navýšení by sociální demokraté chtěli vzít z kapitol ministerstev financí, obrany a dopravy a z kapitoly všeobecná pokladní správa. "Dívali jsme se na položky, které meziročně rostou," řekl Sobotka.

Lidovci navrhnou tři změny celkem za 4,5 miliardy

Lidovci nechtějí zůstat pozadu a navrhnou během druhého čtení rozpočtu celkem tři změny. Informovala o nich místopředsedkyně strany Michaela Šojdrová.

KDU-ČSL bude prosazovat zachování mateřské na letošní úrovni, dorovnání přímých plateb zemědělcům a navýšení rozpočtu sociálních služeb nejméně o tři miliardy korun. V souhrnu chce KDU-ČSL navrhnout změny celkem za 4,5 miliardy korun. 

"Nyní budeme jednat s ostatními partnery na tom, aby byl tento návrh schválen," uvedla Šojdrová. Zatím není jasné ani to, z jakých kapitol by se měly peníze převádět. Poslanci totiž na minulé schůzi schválili základní parametry rozpočtu, takže není možné zvyšovat příjmy, výdaje ani schodek.

"Výbor pro sociální politiku některá řešení navrhl. Jednak z kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí a také ze Státního fondu dopravní infrastruktury," dodala Šojdrová. Zda lidovci podpoří i další změny navržené jinými politickými stranami, zatím není jasné. 

KDU-ČSL podle Šojdrové navrhne, aby se zvýšení mateřské projednalo už v úterý odpoledne. Snížení příspěvku v mateřství bylo schváleno v září ve vládním úsporném balíčku, a to ze současných 70 procent vyměřovacího základu na 60 procent. Žena, která před nástupem na mateřskou brala 20.000 korun hrubého, by tak v příštím roce dostávala o 2000 korun méně, než kdyby přivedla potomka na svět už letos. Lidovecký návrh má vrátit vyměřovací základ opět na 70 procent. Stejnou novelu předložila i ČSSD. Obě jsou navrženy tak, aby s nimi mohla sněmovna vyslovit souhlas již v prvním čtení. 

Mateřská se pobírá 28 týdnů, její vyplácení zpravidla začíná šest až osm týdnů před porodem.