Církve požadují od ČSSD a ANO vysvětlení, proč mají přijít o 13 miliard
24. 3. 2014 – 15:09 | Zpravodajství | Jakub Konečný
Církve chtějí od hnutí ANO a sociálních demokratů slyšet důvod, proč by se měly snížit finanční náhrady za nevydaný majetek konkrétně o 13 miliard korun. S politiky se mají v úterý večer setkat kvůli závěrům, k nimž došli experti obou vyjednávacích stran. Ti se shodli na některých technických výpočtech, které potvrdily, že finanční částky pro majetkové vyrovnání státu s církvemi nebyly nadsazeny, řekl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
Vyjednávací strany se podle Holuba již v některých otázkách shodly, dohoda však uzavřena nebyla. "Slyšeli jsme od sociální demokracie zdůvodnění, že by se měl majetek snížit o 13 miliard, protože to bylo nespravedlivé. To ale výpočty neukázaly. Tak věříme, že náš materiál je právě odpovědí na tuto otázku," uvedl Holub. Konečné stanovisko bude dnes zasláno hnutí ANO a sociální demokracii. Dokumenty chtějí církve po jednání zveřejnit.
Církve trvají na tom, že si původně mohly nárokovat náhrady o desítky procent vyšší, než je současných 59 miliard korun navýšených o inflaci během 30 let. Dále už finanční částku podle Holuba snižovat nemohou, protože by v budoucnu mohla prý být ohrožena jejich existence.
Experti z obou skupin, mezi nimiž byli například ekonom pražské arcidiecéze Karel Štícha a stranický odborník Karel Machovec, podle Holuba došli v některých aspektech k závěru, že finanční částky nebyly oproti restitucím z roku 1991 nadsazeny, právě naopak. Zatím obě vyjednávací strany našly shodu jen na tom, že ministerstvo kultury bude nově zveřejňovat zprávy o hospodaření církví, v nichž budou obsaženy i údaje, kolik církve daly nebo dají na veřejně prospěšné účely. Holub zopakoval, že kdyby požadovaly navrácení veškerého majetku, který jim byl komunistickým režimem zcizen, musely by být finanční náhrady výrazně vyšší.
Církve mají podle zákona o majetkovém vyrovnání dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Loni církevní restituce posvětil Ústavní soud.
Skupina poslanců ČSSD podala do Sněmovny předlohu, podle níž by se lhůta pro posouzení žádostí o vydání majetku v církevních restitucích mohla prodloužit. Předpokládá, že by byla roční místo nynější půlroční, aby se ochránily zájmy státu a podané výzvy odpovědně posoudily. I někteří sociální demokraté ale mají pochyby o tom, zda bude norma schválena.