Česko si připomíná výročí srpna 1968. Politici vidí paralelu s Ukrajinou

21. 8. 2015 14:54 - Aktuality autor: roj

V Praze si dnes lidé na několika místech připomněli výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Vzpomínkové akce se konaly u Národního muzea, kam přišli mimo jiné i potomci obětí, u budovy Českého rozhlasu. Politici na nich mluvili i o podobnosti se současnou situací na Ukrajině a anexi Krymu. Pokračuje také řetězová hladovka na památku obětí komunistického režimu.

Česko si připomíná výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Česko si připomíná výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy,zdroj: Profimedia.cz

"Události 21. srpna 1968 se dotkly mimořádným a tragickým způsobem každého, kdo žil tehdy, nebo dnes vychovává děti," řekla na briefingu poslankyně Miroslava Němcová.

Před Národním muzeem, které je nyní v v rekonstrukci, uvedla, že by byla ráda, aby i Češi prošli úplnou rekonstrukcí mysli a uvědomili si, co znamená svoboda a život v ní. "Obzvláště dnes, když vidíme, že metody Ruska se nijak neliší od metod někdejšího Sovětského svazu," dodala.

Zalitovala, že Česká televize neodvysílá ruský dokument Varšavská smlouva, odtajněné stránky. Prodej pořadu, který vyvolal bouřlivou reakci kvůli zkreslování invaze v roce 1968, ruská televize bez vysvětlení zrušila. Podle Němcové by zhlédnutí filmu pomohlo Čechům pochopit, jaké nebezpečí skýtá dnešní Rusko.

Spolu s Němcovou na srpnové události před muzeem zavzpomínali i poslanci František Laudát a Michal Kučera z TOP 09. Na akci přišly mimo jiné i dcera a vnučka Jaroslava Švece, který před 47 lety zahynul před Českým rozhlasem.

Srovnání s Ukrajinou

Právě před budovou Českého rozhlasu si 47. výročí připomněli další lidé, na místo dorazili i premiér Bohuslav Sobotka či předseda Senátu Milan Štěch. Ti taktéž připomněli paralelu s Ukrajinou. 

Štěch uvedl, že je omyl se domnívat, že srpnové události roku 1968 jsou vzdálenou minulostí. Znovu podle něho nastaly napjaté doby. "Rusko se opět odhodlalo k invazi a obsadilo Krym, území suverénní Ukrajiny. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou je sice formálně uzavřený, ale ve skutečnosti se tam stále bojuje," řekl předseda Senátu.

Datum 21. srpna 1968 lze v českých dějinách zařadit podle Sobotky k 15. březnu 1939, tedy začátku nacistické okupace, a k 25. únoru 1948, kdy nastoupil komunistický režim. "Byla narušena naše suverenita, byla potlačena snaha o svobodu a demokracii," řekl Sobotka.

Pokládá za důležité, že řada představitelů takzvané normalizace se dožila roku 1989, kdy se jimi vybudovaný a udržovaný mocenský systém zhroutil. V projevu ministerský předseda podotkl, že pokus o reformu komunismu nezadusila v roce 1968 jen okupace, ale i tuzemští kolaboranti.

Řetězová hladovka na památku obětem komunismu

Okupaci a zločiny komunismu připomíná už dlouhodobě platforma BEZ komunistů.cz. Její řetězové hladovky se zúčastnilo již 1120 lidí, ze známých osobností například herec Jan Tříska, režisér Jiří Menzel nebo divadelník Jiří Suchý.

Podle zpěváka Davida Kollera, který dnes hladovku drží, je potřeba zakázat komunistům účast v politice. Každý, kdo je jejich ideologií nakažen, je podle něj hrozbou vlastnímu lidu.

"Stalin je dnes v Rusku opěvován jako dobrej politik. Těch deset milionů zavražděnejch lidí je zapomenuto. Autoři zvacího dopisu zůstali nepotrestáni. Pojďme je zakázat v politice, než pozvou Putina. Prosím všechny rozumné lidi. A na závěr: ať jdou komouši do prdele!," napsal Koller v sms pořadatelům vzpomínkové akce.

V dalších dnech se k hladovce připojí předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a ruský disident Viktor Feinberg, který 25. srpna 1968 s několika přáteli protestoval na Rudém náměstí v Moskvě proti okupaci Československa.

Do roku 1991: 402 civilních obětí sovětských vojsk 

Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila státní hranice ČSSR v noci z 20. na 21. srpna. Násilně tím skončil pokus o reformu tehdejšího socialistického Československa. Invaze si do konce roku 1968 vyžádala 108 mrtvých, asi 500 těžce a další stovky lehce zraněných lidí.

Několik neozbrojených demonstrantů zahynulo v srpnu 1968 i před budovou rozhlasu na Vinohradech, k níž dnes politici položili věnce. Byli mezi nimi vedle Štěcha a Sobotky například místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová a ministr kultury Daniel Herman. Na pietní shromáždění přišel před rozhlas i muž s ukrajinskou vlajkou.

Lidové noviny ve čtvrtek napsaly, že Vojenský historický ústav poprvé sečetl civilní oběti sovětských vojsk v Československu od srpna 1968 do roku 1991. Historici dospěli k číslu 402, přičemž toto číslo podle nich nemusí být konečné, mnoho materiálů v minulosti se skartovalo.

Tagy: Česko domácí srpen 68 výročí a oslavy dějiny a fakta české dějiny

Zdroje: ČTK