Největší škody napáchalo počasí na přelomu května a června. V prvním pololetí tak došlo podle České asociace pojišťoven k dvaceti tisícům pojistných událostí spojených s živlem. „Typickými živelními škodami byly střechy poničené vichřicí, krupobitím nebo pádem stromu, potrhaná elektrická vedení nebo škody způsobené vyvrácením stromů,“ uvedla specialistka pojištění majetku z České asociace pojišťoven (ČAP) Marcela Machová.

Celková suma se v prvním pololetí vyšplhala na jednu miliardu korun, což je téměř stejně jako v roce 2015. Letní bouřky pak stály pojišťovny dalších několik set milionů. „Do konce září jsme zaznamenali čtyři sta dvacet poškozených střech a půdních prostor. V drtivé většině se jednalo o střechu vyrobenou z nekvalitního plechu,“ vysvětluje Jiří Frídl z odborného portálu Všeostřeše.cz.

Nejhůře dopadli majitelé domů, kteří nebyli pojištěni. A pokud při stavbě použili nekvalitní střešní krytinu, škody se šplhaly do statisíců. „Zatímco krytinu z betonových nebo keramických tašek vítr výrazněji nepoškodí, velkoplošné plechové formáty mohou být vichřicí zcela zničeny,“dodává Frídl.

Z historického přehledu katastrofických událostí, který začíná velkými povodněmi z roku 1997, vyplývá, že letošní výkyvy počasí představují 12. finančně nejnáročnější událost. Ta je srovnatelná například s napáchanou újmou na majetku od vichřice Emmy v březnu 2008 (celkem 1,355 miliard Kč) nebo s povodněmi spojenými s rychlým táním sněhu v březnu 2006 za cca 1 miliardu Kč.