Změnu způsobu zdanění hazardu Senát přijal kvůli tomu, že sněmovnou schválená podoba odvodů by nebyla vymahatelná. Ministerstvo financí vypočítalo, že obce by díky změně schválené Senátem měly získat až zhruba 5,9 miliardy korun a stát kolem 2,3 miliardy. Senátní podoba zdanění hazardu zavádí roční poplatek 20.000 korun za každý výherní automat a nadále počítá s tím, že loterijní firmy budou muset od příštího roku odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami.

"Považujeme to (rozdělování odvodů státem a obcemi) za rozumný model, protože systém volného rozdělování peněz loterijními firmami nemůže v současných podmínkách ČR nikdy dobře fungovat. Výnos z heren a kasin náleží zejména obcím, které nepochybně významnou část těchto prostředků použijí i na podporu sportu a kultury na svém území," řekl dnes ČTK mluvčí Unie herního průmyslu ČR Andrej Čírtek.

Nižší odvody neprošly

Přes podporu ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) dnes naopak nebyly schváleny návrhy vládních senátorů, podle nichž by provozovatelé kurzových sázek a číselných loterií měli odvádět pouze 15 procent výnosů. Ministr svou podporu zdůvodnil tím, že dvacetiprocentní odvody by mohly provozovatele dostat do existenčních potíží, a zvýšit tak riziko přenosu kurzových sázek do neregulované sféry, například na internet.

Čtěte také: Hazard: Odvádět se bude 20% z rozdílu mezi přijatými a vyplacenými pěnězi

Podobný názor má i Čírtek, podle kterého je daňové zatížení schválené Senátem příliš vysoké. "Pokud je zájmem státu a obcí vybrat co nejvíce peněz, tak by zdanění mělo být o něco nižší, protože část trhu při takto schválené výši zdanění zanikne," upozornil Čírtek. Odhadl, že kvůli zákazovým vyhláškám obcí a senátem navrhovanému zdanění by tržby tuzemského loterijního průmyslu příští rok klesly o desítky procent.

Pokud bude úprava schválena a vejde v platnost, tak loterijní firmy budou muset od příštího roku odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. Odvod z automatů Kalousek odhadl na zhruba 6,7 miliardy korun, zhruba miliardu korun má představovat odvod z číselných loterií a asi třičtvrtě miliardy z ostatních loterií.

Poplatek za automaty je zpět

Verze schválená Senátem počítá také s tím, že obce by obdržely za hrací automat poplatek 55 korun denně, tedy 20.075 korun ročně. Má nahradit sněmovnou schválené znění, která s tímto poplatkem nepočítá, což obce nesly nelibě. Sněmovna původně schválila rozdělení odvodu z loterií rovným dílem mezi sport, obce a veřejně prospěšné účely, o nichž by rozhodovaly loterijní firmy.

Čtěte také: Brno zatočí s hazardem. Herny vykáže za tři roky

Obce by dostávaly čtyři pětiny odvodu z výherních automatů a 30 procent odvodů z ostatních typů hazardu, jako jsou například loterie, kurzové sázky a sázkové hry v kasinu. Zbytek by měl být příjmem státu, přičemž směřovat by měl hlavně na sport, kulturu a ve prospěch zdravotně postižených. Zákonem to ale určeno není.

Kalousek nicméně připomněl, že ve středu ze státního rozpočtu navrhl v rámci dohody se senátory o zdanění hazardu přidat 800 milionů korun na sport, 100 milionů korun na ochranu kulturních památek a dalších 100 milionů korun na zdravotní a sociální služby. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach to označil za "srandu" vzhledem k tomu, že v sociální sféře podle něj chybí 2,1 miliardy korun. Podobnou částku požadují také sportovci.

Kalousek k rozhodnutí sněmovny poznamenal, že v podstatě dala loterijním společnostem pro příští rok daňové prázdniny, neboť mimo jiné nepočítá se zálohami na daň. "Vedle toho, že to je věcně zcela nesprávné, tak je to legislativně tak totálně zprasený, tak dokonale, ale dokonale zprasený, že je to nespravovatelné," prohlásil ministr. Senátní verze nakonec získala podporu 64 ze 66 přítomných senátorů.

Čtěte také: Sportovci mají lobbistickou skupinu, o lobby ale neradi mluví

Senátor ODS Pavel Eybert neúspěšně navrhoval, aby si provozovatelé loterií mohli z nařízených odvodů odečíst až 30 procent, pokud je formou finančního daru věnují neziskovému sektoru. Kalousek to označil za částečný návrat ke sněmovnímu rozdělení odvodů na třetiny, podle níž by loterijní společnosti mohly samy rozhodovat o poskytnutí zhruba tří miliard korun.