Hermana ve středu odvolala hlavní rada ústavu s odůvodněním, že není spokojena s jeho prací. Herman, ale i ODS to označují za politicky účelový krok, hlavní rada je podle nich ovládána levicí. Odvolání interpretují jako výraz spolupráce ČSSD a KSČM. Sociální demokraté se proti tomu ohradili. Jejich předseda Bohuslav Sobotka zdůraznil, že odvolání šéfa ústavu je věcí rady a že sociální demokracie se v tom nijak neangažovala. 

ÚSTR, který byl zřízen zákonem s cílem nestranného zkoumání doby nesvobody, má dvě rady: první sedmičlennou, která je nejvyšším orgánem ÚSTR a může například jmenovat a odvolávat ředitele, a dle webu ÚSTR také patnáctičlennou vědeckou radu. Z té dnes odešli Kraus, místopředseda Daniel Vaněk, Vlk, Ladislav Bukovský, bývalý předseda Akademie věd Rudolf Zahradník, již ráno funkci složil také Stanislav Balík. Kraus ráno řekl, že by ho "vůbec nepřekvapilo", kdyby rezignovali i další členové. 

Šustrová odmítá politické motivy

Členové hlavní rady, kteří Hermana odvolali, mu vytýkali především způsob, jakým instituci řídil, ale mimo jiné i prý chaotickou digitalizaci dokumentů. Kritici hovoří také o absenci badatelské koncepce ústavu. Na Hermanovo místo hlavní rada ve středu zvolila překladatelku Pavlu Foglovou, která působila jako šéfka Českého centra ve Varšavě. Ústav povede do doby, než z výběrového řízení vzejde nový ředitel. 

Předsedkyně hlavní rady ústavu Petruška Šustrová nařčení z politických motivů odmítla, jde podle ní o to zlepšit neuspokojivé fungování této instituce. Herman dnes naopak na tiskové konferenci své odvolání označil za úplatek části ČSSD komunistům za krajské koalice, možná prý i splátku za budoucí spoluvládnutí. Míní, že v této věci jde o to, "kdo bude mít klíče od Archivu bezpečnostních složek". 

Archiv je pro komunisty jako zlatý magnet

V něm jsou například materiály první správy komunistické rozvědky a vojenské kontrarozvědky. "Jsou lidé a síly, kteří se obávají pravdy," uvedl Herman. "Projekt otevřená minulost je velmi důležitý," míní. Zpřístupňování svazků veřejností je podle Hermana nutné, aby se snížil "korupční potenciál", kdy jedna skupina je privilegovaná a ví víc než ostatní a může vydírat. "Je to strach před poznáním pravdy," uvedl Herman na dotaz, proč chtějí ČSSD a KSČM ovládnout archiv. 

Ústav podle něj udělal kus práce v očišťování české historické paměti. "Věřím, že společnost si svou minulost už vzít nenechá a tomuto trendu se bude účinně bránit," dodal. 

V souvislosti se svým odvoláním zvažuje právní kroky. O nich přemýšlí i jeho kolegium, řekla Hermanova poradkyně Monika MacDonagh-Pajerová, podle níž nebylo odvolání šéfa ÚSTR legitimní. 

Korupce a úplatky?

Již dnes podal trestní oznámení vedoucí kanceláře Archivu bezpečnostních složek Lubomír Augustin, a to na pět členů hlavní rady, kteří hlasovali pro Hermanovo odvolání. Augustin má rovněž pochybnosti o legitimitě Hermanova odvolání, hovořil také o podezření z nepřímého úplatkářství, zneužití pravomoci úřední osoby, obává se prý i korupce. 

Za Hermana se dnes postavila i ředitelka Archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukánová. Archiv podle ní není zdaleka v tak špatném stavu, "jak se odborné i laické veřejnosti někdo snaží v poslední době prezentovat". 

Ústav pro studium totalitních režimů vzbuzoval kontroverze už před svým vznikem. Proti se vyslovovali zejména levicoví zákonodárci, kteří ústav označovali za zbytečnou instituci, umožňující politické ovlivňování výkladu dějin. Pravice naopak vznik ústavu prosazovala. Během pěti let fungování ÚSTR stáli v jeho čele už čtyři ředitelé. 

Za Hermana se postavila jedna skupina odborářů, která organizovala v úterý i manifestaci. Druhá skupina odborářů naopak respektuje výsledky jednání hlavní rady a míní, že politizace a hysterie kolem ústavu je přehnaná a odtržená od reálných problémů této instituce.