Ministerstvo vnitra do přímé volby prezidenta nepustilo kromě Bobošíkové ani ekonoma Vladimíra Dlouhého a podnikatele a senátora Tomia Okamuru. Podle úřadu tito tři kandidáti sice předali petici s více než 50.000 podpisy, měli v ní ale příliš mnoho chybných údajů. Vyřazení uchazeči o Hrad se mohou odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Nejen někteří právníci přitom tvrdí, že vnitro zvolilo při odebírání neplatných hlasů chybný výpočet. Dlouhý už dal najevo, že se na NSS obrátí, Bobošíková se rozhodla jít nejprve cestou návrhu ministerstvu vnitra, což podle ní umožňuje zákon. Okamura by měl svůj postup oznámit dnes. 

Suverenita vyzvala ministerstvo, aby podpisy pod peticí požadující Bobošíkové kandidaturu přepočítalo podle jiného vzorce, než jaký k původnímu přepočtu použilo. Dlouhý již minulý týden uvedl, že vnitro použilo nesprávný výpočet neplatných hlasů, protože od celkového počtu hlasů pod peticemi vyřadilo součet procentuálních podílů neplatných hlasů v jednotlivých vzorcích. Mělo prý tyto podíly zprůměrovat. 

Právní kroky zvažuji

Podle Bobošíkové strana podáním návrhu na opravu podnikne "právní krok, který zatím není žalobou, ale umožňuje rychlou nápravu této situace". Případná žaloba by podle ní mohla oddálit konání voleb. "Považujeme ji až za poslední řešení, které bychom si nepřáli," uvedla. Vláda svým přístupem znevažuje prezidentskou volbu, míní Bobošíková. 

Bobošíková má i nadále podporu své strany Suverenita, která chce, aby stát jednoznačně prokázal, že Bobošíková nezískala potřebných 50.000 podpisů. Předsedkyně Suverenity minulý týden rovněž kritizovala znění legislativy pro přímou volbu prezidenta, podle ní je chaotická a má chyby. Dodala, že navíc zvýhodňuje kandidáty podpořené zákonodárci. Vadí jí, že prý podpis senátora nebo poslance má vyšší váhu než podpisy občanů.