Ztráta zaměstnání je pro někoho hluboký zásah do jeho života a velké neštěstí, pro jiného životní výzva. V diskusích životních osudů konkrétních lidí se lze setkat s různými úhly pohledu a způsoby řešení ztráty zaměstnání:

• "Já hledal naposledy novou práci před rokem, v novém oboru. A nabídek bylo dost a to v různých oborech a i tehdy mnoho lidí říkalo jak je nemožné.“
• „Celý život jsem učila na střední škole v místě bydliště. Teď se škola sloučila a byla jsem propuštěna.  Co budu dělat, to nevím, ve školství nezůstanu. Bydlet kde mám, zatím naštěstí můžu žít z úspor.“
• „Teď je mi 54 let. Byl sem propuštěn z důvodu, že jsem starý. Již 2 měsíce sháním místo. Opakovaně slyším odpověď... hmmm vám je 54 let ? Je nám líto. A to bych měl dělat na důchod ještě 9 let!“
• „Zbývají mi čtyři roky do důchodu a hrozilo mně propuštění. Už jsem zkoušel hledat práci, ale bez šance. A to sem hledal v okruhu padesáti kilometrů. Tak jsem zatím na nemocenské a uvidíme.“
• „Já nemám dluhy, ani jiné závazky, ale přesčasy dělat nemůžu,ani ze zdravotních důvodů nesmím, pouze normálních osm hodin denně! Jestli se to zaměstnavateli nelíbí, dobře, sám odejdu. Momentálně nemám práci, protože jsem starý! (56 let).“
• Celý článek najdete na NašePeníze.cz