Jedinečný, svérázný a hlavně především vždycky svůj. Takový je známý módní návrhář Osmany Laffita (Odhadli byste, že mu letos bude už 60 let?), který se už tak dlouho objevuje v našich médiích, že by ho člověk už skoro považoval za rodilého Čecha. Osmany je nicméně původem z Kuby a na dětství na druhé straně Země vzpomíná celkem rád, i když vyrůstání bez mráčku či starostí to také nebylo.

Osmany dorazil do pořadu eXtra Host magazínu eXtra.cz, kde se rozpovídal a přiblížil, jak vypadalo jeho dětství. Byl nejmladší dítě v rodině, což s sebou neslo výsadní postavení. Dostal, nač se podíval: „Byl jsem nejmladší ze čtyř sourozenců. A byl jsem, jak se říká, rozmazlený parchant, který si dovolil všechno. Máma i táta mě rozmazlili. Všechno, co jsem chtěl, mi dali,“ přiznává.

Bez dodržování pravidel to ale doma nešlo: „Měli jsme striktní výchovu. Ostatní Kubánci si mohli dovolit hrát si na ulici bez bot, u nás to neexistovalo. Měli jsme vojenskou disciplínu. V šest třicet byla u nás doma večeře. Čekalo se jenom, kdy přijde táta. A když přijel domů, už jsme museli být všichni osprchovaní, oblečení a připravení na večeři. Stačilo, když jsi přišel jen o vteřinu později, a byl jsi bez večeře,“ popisuje návrhář.

Na kubánskou školní docházku už ale až tak rád nevzpomíná, protože se prostě neřadil k oblíbeným dětem, nejspíš právě kvůli zmíněnému rozmazlení. Byl zvyklý vše mít, jak něco nešlo, hned se rozplakal a, jak víme, děti dokážou být mimořádně kruté.

Od ostatních zkrátka okamžitě dostával bídu: „Já jsem byl takový ten mazánek od rodiny. Byl jsem takový, že jsem se ze všeho rozplakal. Pravda je, že jsem neměl kamarády jako kluky. Já se bavil s holkama. Prostě nadávali mi už jako dítěti, že jsem buzerant.“

I špatné zkušenosti nicméně člověka tvarují a Osmany si uvědomuje, že klopýtnutí jsou součástí cesty, která by bez nich možná vedla někam úplně jinam: „I ty špatné věci beru tak, že měly pozitivní vliv na můj život, ale nedívám se nikdy dozadu. Minulost je minulost, co bylo, tak bylo, já koukám dopředu. V současné době žiju svůj život takový, jaký je a jaký jsem. Jsem spokojený,“ uzavřel s úsměvem.