Podle politologa Petra Sokola tyto volby v sobě určitě skrývají potenciál ke dvěma výrazným změnám. „Zaprvé se podle jednoho scénáře volebního výsledku může stát, že by se poprvé od roku 1989 mohla na moci podílet komunistická strana, která byla dlouho považována za antisystémovou stranu, a část lidí ji za takovou považuje dodnes. A to určitě přelom je,“ řekl ParlamentnímListům.cz.

Politolog Tomáš Lebeda připouští, že ústavní většina levice nejen v Senátu, ale i ve sněmovně by mohla být určitým rizikem. „Já jsem vždycky ostražitý, když jeden tábor získá ústavní většinu v obou parlamentních komorách, je to vždycky důvod k opatrnosti,“ připustil. Ne že by prý chtěl podsouvat sociální demokracii nějaké zlé úmysly, ale dodává, že je ta příležitost využít ústavní většiny k prosazení nějakých ústavních změn velmi lákavá. „Proto si myslím, že by bylo dobré, kdyby ústavní většinu levice nezískala,“ shrnul Tomáš Lebeda.

Ale návrat komunistů k moci není jediným rizikem, které po předčasných sněmovních volbách hrozí. Politolog Petr Sokol poukazuje na další fenomén, který začal částečně už před třemi a půl lety, když se do dolní komory dostaly Věci veřejné. „Pod stále větší tlak se dostává systém tradičních politických stran,“ konstatoval Sokol. Myslí, že se letošní volby dají posunout někam do Pobaltí, do situace, kdy se na zelené louce ad hoc vytvořily strany, jejichž jádrem je nějaká ekonomická skupina, která to neskrývá. „Dosáhnou velkého volebního úspěchu, zažili jsme to u nás už trochu u Věcí veřejných,“ poznamenal.

Volby nejsou přelomové

Politolog Tomáš Lebeda sice upozorňuje, že politici o každých volbách říkají, že jsou přelomové, protože jsou zrovna aktuální a vždycky cítí jejich obrovskou naléhavost, protože pro ně jsou existenční záležitostí. „Pro každého politika jsou každé volby přelomové, protože se hraje o jeho bytí nebo nebytí jako politika, o bytí a nebytí jeho politické strany,“ podotkl. Jestli budou tyto volby v něčem přelomové, tak podle něj v tom, že se do sněmovny může dostat historicky největší počet stran od roku 1996, které byly jedněmi z prvních standardních voleb, protože předchozí volby v roce 1990 a 1992, byť byly již svobodné, byly ještě specifické. „Vyšší počet parlamentních stran by mohl výrazně ovlivnit proces sestavování vlád, jejich udržení a celý charakter exekutivy,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Tomáš Lebeda. A doplněné o kombinaci s přímo voleným prezidentem by to mohlo podle něj vést skutečně k určitému přelomu ve fungování českého politického systému. Ale zatím je to jen spekulace. „Až volby ukáží, zda k něčemu takovému dojde,“ dodal.

Ještě před pár týdny odborníci nevěřili ve velký úspěch nových politických uskupení, protože předpokládali, že lidé budou opatrní po špatné zkušenosti s Věcmi veřejnými, které se začaly rozpadat krátce po vstupu do sněmovny po minulých volbách, takže raketový vzestup podpory hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše byl i pro ně poměrně překvapivý. „U ANO a možná i Úsvitu Tomia Okamury se zdá, že jejich úspěch bude velmi výrazný, i kdyby se Úsvit nedostal do sněmovny, když se hlasy voličů pro ně a pro antisystémové komunisty sečtou, dostáváte velmi vysoké procento hlasů pro strany, které chtějí zásadní změny systému, postaveného na tradičních politických stranách,“ vysvětlil politolog, co považuje za druhý přelomový okamžik. „V tom jsou tyto volby výjimečné, ani jedno jsme v tak otevřené verzi po roce 1989 ještě nezažili,“ shrnul.

Podnikatel Vít Bárta s bezpečnostní agenturou ABL a jeho Věci veřejné, i když díky vládnímu angažmá způsobily v politice značné škody, byly jen slabým čajíčkem proti miliardáři Andreji Babišovi se zázemím v jedné z největších českých společností Agrofert skládající se z více než dvou set firem podnikajících v sektoru chemie, zemědělství, potravinářství, obnovitelných zdrojů, lesnictví, těžby a zpracování dřeva a médií. „Je to s nadsázkou ANO – Věci veřejné 2:0. ANO jde ještě dál, Bárta se také pokoušel vydávat noviny, ale Babiš do toho jde na celostátní úrovni s několika tituly, některé vytvořil, jiné koupil, říká se, že další na řadě by měla být televize. On se poučil z některých chyb Věcí veřejných a snaží se stranu jednoho muže, jedné ekonomické skupiny posílit na všech frontách,“ upozorňuje politolog Petr Sokol. „Určitě se tak v těchto ohledech dostal dál. Jde do toho také s vyšším rozpočtem,“ konstatuje.

Posílení prezidenta

Odborníci se shodují, že předčasné sněmovní volby s největší pravděpodobností posílí postavení prezidenta Miloše Zemana. Už dnes má značný vliv, a uvidí se na volebním výsledku, zda a jak ho ještě zvýší. „Pokud bude mít ČSSD s KSČM v dolní komoře většinu, bude mít prezident možnost hodně ovlivnit sestavení vlády. Uvidíme, koho vybere ze sociální demokracie, jestli bude do vlády tlačit ministry ze SPOZ, i když se SPOZ nedostane do Parlamentu,“ uvádí politolog Petr Sokol, že Miloš Zeman bude v takovém případě hrát silnou roli.

Ale když levice ve sněmovně po víkendu většinu nezíská, bude složité sestavit vládu, a tak podle politologa Sokola bude držet v ruce taktovku opět Miloš Zeman. „Když nebude existovat silný většinový blok, který by měl v Parlamentu jednoznačnou převahu a bude si moci počkat, až na něj dojde řada při sestavování vlády, posílí to opět postavení prezidenta. Proto jsem přesvědčen, že jeho vliv a vliv prezidentského úřadu po volbách ještě naroste. On bude tím hlavním hybatelem politického dění,“ prohlásil pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol. Vylučuje, že by prezident hrál jen roli moderátora, který vytváří příznivé prostředí pro dohodu politických stran. „To on nechce umět,“ odmítá tuto možnost politolog.