Žena, či muž? Při zvaní na pracovní pohovor nehraje pohlaví roli, ukázal experiment

- Magazín autor: Hana Dubnová

Pokud uchazeč o práci nabídne stejnou kvalifikaci a zkušenosti, není u českých firem důležité, zda jde o muže, či ženu. V případě starších uchazečů dokonce firmy často dávají přednost ženám, bez ohledu na to, zda mají děti, či nikoli. Ukázal to experiment Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při institutu CERGE-EI.

Experiment diskriminaci v odpovědích na žádosti o práci nepotvrdil (ilustrační snímek)

Experiment diskriminaci v odpovědích na žádosti o práci nepotvrdil (ilustrační snímek) , zdroj: ThinkStock

Autor výzkumu Vojtěch Bartoš sestavil modelové téměř identické životopisy tří dvojic uchazečů – bezdětných ve věku 29 let, bezdětných ve věku 41 let a taktéž 41letých uchazečů, ale se dvěma dětmi. Těmi pak obeslal 599 českých firem, aby mohl porovnat, zda při zvaní na pohovor nediskriminují ženy.

Všichni zájemci o práci měli v CV velmi podobné údaje – po absolvování střední obchodní školy nebo akademie vystudovali bakaláře v ekonomickém oboru na pražské vysoké škole. Měli praxi ve třech různých pozicích ve třech různých firmách v ekonomickém či administrativním oboru. Ovládali angličtinu na pokročilé úrovni, druhý cizí jazyk jako začátečníci, ovládali práci s počítačem a měli řidičský průkaz.

Ucházeli se o práci v oborech administrativa, bankovnictví a finance, ekonomika a podnikové finance, nákup, pojišťovnictví, prodej a obchod, telekomunikace a zákaznický servis.

Biologické hodiny zaměstnavatele neděsily

Výsledky přinesly poměrně zajímavá zjištění, například že zaměstnavatelé při zvaní uchazeče na pohovor nedělají u věku 29 let prakticky žádné rozdíly mezi muži a ženami – oba dostali shodně 9,5 procenta kladných odpovědí.

Přitom právě u bezdětné ženy na prahu třicítky je riziko otěhotnění v nejbližších letech poměrně velké. "Z tohoto pohledu tedy není možné potvrdit, že by existovalo nerovné zacházení mužů a žen z důvodu očekávaného mateřství," konstatuje autor studie Vojtěch Bartoš.

I když je potřeba upozornit na to, že se experiment zaměřil na diskriminaci při zvaní na pracovní pohovor, otázky na plánované mateřství by tak mohly zaznít až na něm. "Už samotné pozvání na pracovní pohovor je však pro firmy nákladné. Proto předpokládáme, že uchazeč dostane nabídku pohovoru jen v případě, že má vysokou šanci práci skutečně získat," domnívá se autor.

O starší ženy byl větší zájem

Možná ještě překvapivější výsledek byl v přístupu firem ke starším – 41letým – uchazečům. Tam v případě zájmu o více kvalifikovanou práci dávali zaměstnavatelé před muži přednost ženám, a to dokonce i těm s dětmi. U méně kvalifikovanějších pozic pro změnu firmy stály spíše o muže.

"Vzorec chování je opačný, než jsme očekávali," připustil vědec výsledky 41letých uchazečů.

Úspěch v případě kvalifikovaných profesí je podle Bartoše pravděpodobně dán tím, že se ženy většinou nehlásí na pozice, u kterých nesplňují všechny požadavky, zatímco muži to risknou. "Ženy jsou pak vnímány jako kvalitnější a motivovanější uchazeči," vysvětluje vědec.

"Obavy, že by ženy v různých fázích mateřství – očekávání a následné nastalé mateřství – byly diskriminovány ze strany zaměstnavatelů v této fázi pracovního trhu se ukázaly jako nepotvrzené," zhodnotil Bartoš svůj experiment.

Na druhou stranu ale podotýká, že o diskriminaci lze hovořit jen v případě shodných uchazečů, což ve skutečném světě tak časté není. A v reálných případech se ženy, které "řetězí" rodičovskou dovolenou a z trhu práce se stáhnou často i na šest let, i přes vyšší míru vzdělanosti stávají hůře zaměstnavatelné. Zároveň není možné experimentem nijak odpovědět na to, zda by modeloví uchazeči dostali stejnou platovou nabídku.

Tagy: Česko zaměstnanci muži versus ženy gender efektivita práce děti a rodina rasismus a diskriminace

Zdroje: Vlastní