(AKTUALIZOVÁNO) Pevné postoje, byť mohly být politicky rozdílné, důraz na etiku, lidskost a občanskou statečnost oceňují politici, spolupracovníci a přátelé na osobnosti Jana Sokola. Filozof, pedagog, signatář Charty 77, někdejší poslanec a ministr školství zemřel ve věku 84 let. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský k úmrtí svého přítele připomněl, že mu blízcí přezdívali Anděl míru. To pro jeho schopnost spojovat lidi různých názorů, ale stejného charakteru.

Chápal jsem ho jako přirozeného a důstojného pokračovatele Václava Havla.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan na twitteru napsal, že pokud by Sokol uspěl v roce 2003 v prezidentské volbě, ČR by dnes vypadala jinak. „Moc jsem si jako mladík v roce 2003 přál, aby se stal Jan Sokol prezidentem. Chápal jsem ho jako přirozeného a důstojného pokračovatele Václava Havla,“ uvedl Rakušan. Sokol byl tehdy kandidátem vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU pro třetí pokus o zvolení hlavy státu. Zvítězil tehdy Václav Klaus.

„Není to tak dlouho, co se mě můj desetiletý vnouček zeptal: ´Dědo, kdo je Tvůj největší kamarád?´ A já jsem se zarazil. Většina mých přátel již zemřela, ať to byl Václav Havel, Otakar Motejl, Ladislav Lis, Jirka Dienstbier, Jarmila Bělíková, Vlasta Chramostová nebo Ludvík Vaculík a řada dalších. Dnes se k nim přidal Honza Sokol,“ uvedl Rychetský na webu soudu.

Sokol byl podle něj člověk navýsost čestný a zásadový; současně neobyčejně laskavý - schopný naslouchat každému a každého pochopit. „Jeho schopnost spojovat lidi různých názorů, ale stejného charakteru, se výrazně projevila nejen v rámci komunity lidí, které za minulého režimu spojoval podpis Charty 77, ale i v bouřlivé polistopadové době, kdy zasedal ve Federálním shromáždění a tlumil vášnivé spory - ať již pravo-levicové, anebo česko-slovenské,“ napsal Rychetský.

Filosof i učitel

(11:43, původní zpráva) Sokol patřil k intelektuálům křesťanského zaměření, přednášel na tuzemských i zahraničních univerzitách. V roce 2003 neúspěšně kandidoval na českého prezidenta proti Václavu Klausovi.

V 90. letech stál Sokol u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. V posledních letech se rád věnoval i české verzi Wikipedie, kde opravoval hesla z oborů sobě blízkých. Sokol studoval matematiku, do roku 1990 se živil jako programátor. Zabýval se křesťanskou filozofií, jeho tchánem byl filozof Jan Patočka. Během normalizace Sokol vedl bytové semináře.

Spolupracoval na ekumenickém překladu bible, přeložil řadu zejména filozofických knih a publikoval v mnoha časopisech. V 70. letech vedl různé bytové semináře, například o Friedrichu Nietzschem. Podepsal Chartu 77 a publikoval v samizdatu. Zabýval se hlavně filozofickou antropologií, dějinami náboženství a antropologií institucí.

Po listopadu 1989 se zapojil do politiky a v červnu 1990 byl za Občanské fórum zvolen do Federálního shromáždění. Později se věnoval akademické dráze, k politickému angažmá se nakrátko vrátil začátkem roku 2003, když se stal kandidátem vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU pro třetí pokus o zvolení hlavy státu. Ve třetím kole tehdy zvítězil Václav Klaus.

Byl držitelem Řádu čestné legie Francouzské republiky v hodnosti důstojníka, v roce 2016 dostal Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.